Interní medicína pro praxi, 2010, 7a8 - aktuální číslo

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Globální strategie týkající se alkoholu Světové zdravotnické organizace a co z toho vyplývá pro Česko

MUDr.Vladimíra Fejfarová, Ph.D.

Diabetes mellitus a hojení ran

Diabetes mellitus and wound healing

Hojení ran může být ovlivněno celou řadou faktorů včetně přítomnosti diabetu a s tím souvisejících metabolických změn, které ovlivňují hojení ran na biochemické i celulární úrovni. K poruchám hojení ran u pacientů s diabetem dochází i vlivem vyšší incidence infekčních komplikací, cévních změn na úrovni mikroangiopatie a makroangiopatie a v některých případech i opakovaným tlakem na ránu zvyšujícím lokální ischemii. Problematika hojení ran je komplexní záležitostí, proto vždy dbáme na kontrolu řady parametrů. Léčba ran spadá podle etiologie do rukou řady odborníků – dermatologů, chirurgů, geriatrů apod., u syndromu diabetické nohy pak do rukou diabetologa či chirurga, kteří mají zkušenosti s podiatrickou péčí.

MUDr.Martin Malý, Ph.D.

Protidestičková léčba u akutních koronárních syndromů

Antiplatelet therapy in acute coronary syndromes

Protidestičková léčba je základním pilířem medikamentózní léčby akutního koronárního syndromu. V poslední době se v souvislosti s duální protidestičkovou léčbou objevila řada nových poznatků. V tomto článku seznámíme v přehledu s interpretací studií CURRENT, TRITON a PLATO, které zkoumaly nové přístupy a léky v této indikaci.

MUDr.Kamil Žamboch, MUDr.Jana Zahálková, Ph.D., MUDr.Zdenka Kosatíková

Minerálová a kostní nemoc při chronickém onemocnění ledvin

Mineral and bone disorder in chronic kidney disease (MBD-CKD)

Minerálová a kostní nemoc při chronickém onemocnění ledvin je definována přítomností jedné nebo více ze tří složek, kterými jsou abnormální metabolizmus kalcia, fosforu a parathormonu, renální osteopatie a cévní kalcifikace. Hyperfosfatémie, zvýšené hladiny parathormonu a deficit kalcitriolu jsou nezávisle asociovány se zvýšenou úmrtností. V rámci renální osteopatie je nejčastějším projevem smíšený typ kostní nemoci, vyskytující se až u 80 % dialyzovaných nemocných, který je dán kombinací fibrózní osteodystrofie a osteomalacie. Cévní složka MBD-CKD je významná pro svůj těsný vztah ke kardiovaskulárním komplikacím.

MUDr.Petr Kessler

Nízkomolekulární hepariny v ambulantní praxi

Low molecular weight heparins in outpatient practice

V článku zaměřeném na ambulantní praxi je popsána struktura a funkce nízkomolekulárních heparinů (LMWHs), jejich farmakokinetika a monitorace, nejvýznamnější nežádoucí účinky a souhrn indikací. Jsou uvedena vybraná doporučení pro řešení krvácivých komplikací, laboratorní sledování, profylaxi a léčbu tromboembolické nemoci, předoperační přípravu u pacientů léčených warfarinem a jsou zmíněny zvláštnosti použití LMWHs během gravidity.

doc.MUDr.Radana Neuwirtová, CSc., prof.MUDr.Přemysl Poňka, Ph.D.

Železo – přítel, či nepřítel člověka?

Iron – friend or foe of the men?

V článku uvádíme některé novější poznatky týkající se patofyziologie železa a jeho významu v klinických syndromech spojených s hromaděním Fe v organizmu.

MUDr.Tomáš Vařeka, MUDr.Magdaléna Dušejovská, MUDr.Jaroslav Macášek, prof.MUDr.Aleš Žák, DrSc., doc.MUDr.Miroslav Zeman, CSc.

Ortostatická hypotenze u Shyova–Dragerova syndromu

Orthostatic hypotension in Shy-Drager syndrome

Chronickou arteriální hypotenzí nazýváme stavy s dlouhodobě zjišťovanými hodnotami krevního tlaku (TK) < 100/65 mm Hg. Nacházíme ji při organickém poškození centrálního nervového systému (CNS) nebo u chorob periferního nervového systému (PNS), nejčastěji se setkáme s hypotenzí navozenou iatrogenně medikamenty. Klinicky nejvýznamnější je ortostatická hypotenze, která pacienty značně omezuje v běžných denních činnostech. Případ pacienta s organickým postižením CNS – Shyovým–Dragerovým syndromem (SDS), s limitujícím symptomem ortostatické hypotenze, je popsán v následující kazuistice. SDS je vzácný a závažný typ autonomní vegetativní dysfunkce, jenž je také znám pod názvy multisystémová atrofie (MSA) či neurogenní ortostatická hypotenze. Jedná se o soubor příznaků vyplývajících z postižení autonomního nervového systému. Charakteristickými znaky jsou právě ortostatická hypotenze, dále bradykardie, porucha akomodace, anhidróza, porucha sekrece slz a slin, dysmotilita gastrointestinálního traktu (GIT) a porucha vyprazdňování močového měchýře. Patofyziologickým podkladem onemocnění jsou neurodegenerativní změny CNS v oblasti mozkového kmene s následnou atrofií a patologickým ukládáním alfa-synukleinu v těchto částech CNS. Prognóza je závažná, onemocnění zhoršuje kvalitu života a významně zkracuje přežívání nemocných.

doc.MUDr.Martin Procházka, Ph.D., MUDr.Jana Procházková

Hormonální antikoncepce a trombofilní stavy

Hormonal contraception and thrombophilic states

Kombinovaná hormonální antikoncepce (HAK) je antikoncepční metoda založená na aplikaci estrogestagenní kombinace. Kromě zabránění početí má užívání hormonálních přípravků ještě celou řadu dalších pozitivních účinků na organizmus ženy: příznivě upravuje intenzitu menstruačního krvácení, hlavně u žen s hypermenoreou, a umožňuje kontrolu pravidelnosti krvácení. Významně snižuje intenzitu menstruačních bolestí, především u dívek s dysmenoreou a premenstruačním syndromem. Při dlouhodobém užívání se uvádí snížení rizika výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Užívání těchto preparátů je však také spojeno s určitým rizikem zdravotních komplikací, především hluboké žilní trombózy. Kontraindikací HAK (ani relativní) nejsou povrchové varixy, povrchová tromboflebitida a rodinná anamnéza hluboké žilní trombózy. Absolutní kontraindikací nasazení antikoncepce jsou deficit antitrombinu III, deficit proteinu C, homozygotní forma faktoru V Leiden a kombinace trombofilních mutací. Ostatní trombofilní mutace představují pouze relativní kontraindikaci. Screeningové vyšetřování žen před předpisem HAK na přítomnost trombofilních mutací není indikováno.

MUDr.Helena Drozenová

Bradavice

The warts

Bradavice jsou benigní útvary, které se vyskytují obvykle na kůži, méně často na sliznicích. Příčinou vzniku bývají viry patřící do skupiny humánních papillomavirů – HPV. Bradavicemi jsou nejčastěji postiženy děti, mladší jedinci a osoby se sníženou imunitou. Klinický obraz bradavic je značně variabilní. Rozlišuje se několik typů: vulgární bradavice – verrucae vulgares (plantární bradavice – verrucae plantares, střapcovité bradavice – verrucae filliformes), ploché bradavice – verrucae planae juveniles a genitální bradavice – condylomata accuminata.

MUDr.Jiří Slíva, Ph.D.

Léková horečka: patofyziologie, diagnostika a léčba

Drug fever: patophysiology, diagnostics and treatment

Lékovou horečkou rozumíme nezamýšlené zvýšení tělesné teploty jako vedlejší účinek podaného léčiva. Klinický obraz bývá nespecifický a konečná diagnóza bývá určena až po vyloučení ostatních příčin. Základem léčby je odstranění vyvolávající příčiny, v případě maligní hypertermie aplikace dantrolenu.

MUDr.Pavel Fadrus, Ph.D., MUDr.Radek Lakomý, MUDr.Petra Hübnerová, RNDr.Ondřej Slabý, Ph.D., MUDr.Miloš Keřkovský, MUDr.Tomáš Svoboda, MUDr.Václav Vybíhal, MUDr.Eduard Neuman, Ph.D., MUDr.Soňa Kryštofová, MUDr.Marek Sova, prof.MUDr.Martin Smrčka, Ph.D., MBA

Intrakraniální nádory – diagnostika a terapie

Intracranial tumors: diagnosis and treatment

Primární maligní mozkové nádory představují sice pouze 2 % všech neoplazmat dospělých, ale způsobují relativně poměrně vyšší morbiditu a mortalitu. Podle aktuálně platné klasifikace WHO jsou rozděleny do jednotlivých skupin na základě jejich tkáňového původu a diagnostické imunohistochemie. V článku jsou zmíněny všechny hlavní skupiny nádorů mozku, jejich léčebné modality pro benigní i maligní varianty zahrnující jak chirurgické postupy, radiační terapii a chemoterapii, tak i současné nové možnosti na základě buněčné biologie. Jsou popsány základní klinické příznaky. V diagnostice mozkových nádorů hraje nyní rozhodující roli magnetická rezonance a k jejich definitivní verifikaci je používána stereotaktická biopsie. Léčebná strategie je stanovena na základě histologické diagnózy. Rozhodující vliv na výsledek terapie má u většiny nádorů chirurgická resekce. Postoperační radioterapie a chemoterapie může zlepšit přežití u pacientů s high grade tumory. Současný rozvoj systémové terapie (chemoterapie a biologická léčba) ukazuje nové možnosti pro pacienty s recidivou nádoru. Benigní nádory a metastázy jsou řešitelné chirurgickou resekcí nebo radiační terapií, včetně stereotaktické radioterapie a radiochirurgie.

prof.MUDr.Jindřiška Perušičová, DrSc.

Proč je metformin lékem první volby pro nemocné s diabetes mellitus 2. typu?

Why is metformin the first-choice drug for patients with type 2 diabetes mellitus?

Metformin je určen jako lék první volby a měl by být podáván všem nově odhaleným diabetikům ihned od počátku onemocnění spolu s nefarmakologickými opatřeními. Metformin má ověřeno podle „medicíny založené na důkazech“, že vykazuje anti-aterosklerotické a kardioprotektivní účinky.

MUDr.Hana Jeligová, MUDr.František Kožíšek, CSc.

Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít?

Hydration maintenance: why, what and how much to drink?

Článek stručně shrnuje negativní důsledky nedostatku i přebytku tekutin, zabývá se otázkou denního příjmu a vhodnou skladbou tekutin a krátce též pitným režimem při terapii.

Anna Komoňová

Nové trendy v léčebné výživě – nutriční postupy při léčbě pacienta

Nutritional procedures in treatment of patient

Výživa patří mezi základní potřeby člověka. Většinou na nás působí pozitivně. Vnímáme ji podle chuti, vzhledu, pociťujeme hlad nebo nasycení. Výživa je jediný způsob, jak tělu dodat potřebné živiny, které ovlivňují náš vývoj a zdraví. Potravinami se do těla dostávají jak zdravé prvky, tak škodliviny. Tento článek má ukázat jednak rozdíl mezi výživou a léčebnou výživou i různé nutriční postupy při léčbě pacienta.

Autodidaktický test 6/2010