Interní medicína pro praxi, 2004, číslo 5

Interní Med. 2004; 5:

Serologická vyšetření a interpretace serologických nálezů

prof. MUDr. Miroslav Votava CSc

Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Klíčová slova: serologie, průkaz antigenů, průkaz protilátek, titr protilátek, interpretace výsledků.

Serologickým vyšetřením lze prokázat jak mikrobiální antigeny, tak protilátky proti nim. Zatímco pozitivní průkaz mikrobiálních antigenů svědčí pro přítomnost mikroba v organizmu, průkaz protilátek dokazuje jeho případnou přítomnost jen nepřímo a jejich nález se mnohdy interpretuje chybně. Existují totiž dva důvody pro průkaz přítomnosti protilátek: první je skutečně potřeba vědět, jestli vyšetřovaná osoba má protilátky proti příslušnému agens - zde je interpretace výsledku snadná. V druhém případě se za otázkou, má-li pacient protilátky či nikoli, skrývá zcela odlišný dotaz: totiž zda pacient právě prodělává infekci způsobenou příslušným agens. Protože serologické výsledky se nerovnají lékařské diagnóze, jejich správná interpretace je obtížná, ne-li nemožná. Pro diagnostické účely musíme obvykle vyšetřit dva vzorky séra a prokázat signifikantní změny titru protilátek. Uvedeny jsou příklady, kdy je výjimečně možné diagnostikovat infekci ze serologického výsledku jediného vzorku. Obecně se při interpretaci musí brát v úvahu: 1. druh infekčního agens, 2. patogeneze infekce, 3. individuální reaktivita a věk nemocného, 4. časové údaje o trvání choroby a 5. technické záležitosti, jako je typ serologické reakce a typ použitého antigenu. Ošetřující lékař by měl být informován o možnostech serologických postupů a laboratorní pracovník zase o příslušné chorobě a o konkrétním nemocném.

Serologic Examinations and Interpretation of Serologic Findings

By means of the serologic examination we can detect both the microbial antigens and antibodies against them. While the positive finding of microbial antigens points to the presence of a microorganism in the body, the finding of antibodies provides only circumstantial evidence for the possible presence of the microbe and such result is often interpreted incorrectly. Essentially, there are two reasons for the serologic examination. The first one is simply the necessity to know if the person examined has antibodies against the agent in question. Here the interpretation of the result is easy. In the second case, the question hidden behind the inquiry if the patient has antibodies or not, is entirely different: namely, if the patient is experiencing the infection caused by the agent in question. Since the serologic results do not equate with medical diagnosis, their­ correct interpretation is difficult, if not impossible. For the diagnostic purposes we must usually examine two specimens of the serum and demonstrate significant changes in the titre of antibodies. Examples are given when it is exceptionally possible to diagnose an infection from the serologic result of the single specimen. Generally, the interpretation must take into account: 1. the kind of the infectious agent, 2. the pathogenesis of infection, 3. the individual reactivity and the age of the patient, 4. the information about the duration of the illness, and 5. technical data as the type of serologic reaction and the antigen used. The attending physician should have adequate knowledge of serologic methods and the laboratory worker should be informed about the disease and about the individual patient in question.

Plná verze článku