Interní medicína pro praxi, 2007, číslo 1

Interní Med. 2007; 1:

Nízkomolekulární hepariny v prevenci a léčbě žilního tromboembolizmu

doc. MUDr. Otto Mayer CSc

Oddělení klinické farmakologie, FN Plzeň

Recentně vydaná evropská guidelines pro prevenci žilního tromboembolizmu (14) vycházejí z faktu, že roční incidence hluboké žilní trombózy (HŽT) je 160 na 100 000 a plicní embolie 20 na 100 000 obyvatel. Doporučení uvádí, že všechny akutně nemocné je nutné vyhodnotit z hlediska rizika HŽT a zavést odpovídající tromboprofylaxi. V předložené práci jsou shrnuty výsledky účinnosti enoxaparinu ve studii MEDENOX, ve které bylo provedeno srovnání enoxaparinu s placebem u akutně nemocných pacientů. Dávka enoxaparinu 40 mg s.c. byla sledována menší úmrtností v průběhu 3 měsíců ve srovnání s placebem. Jsou dále předloženy výsledky dalších studií, které dokazují, že podání enoxaparinu a také jiných nízkomolekulárních heparinů vede k nižší incidenci HŽT než podání placeba, zhruba o 45–65 %. Také jsou zmíněna data ze studií, která dokazují, že enoxaparin podaný 1x denně je nejméně stejně účinný nebo účinnější při srovnání s nefrakcionovaným heparinem podávaným 3x denně, při stejném nebo menším riziku krvácení. V druhé části práce jsou shrnuta data, která dokladují účelnost použití nízkomolekulárních heparinů v iniciální fázi HŽT ve smyslu doporučení České angiologické společnosti (3) a dle ACCP (Am. Coll. Chest Physicians) (4). Výsledky dvou velkých metaanalýz studií provedených s enoxaparinem, poslední z r. 2005, ukazují, že enoxaparin podaný s.c. v dávce adjustované na tělesnou hmotnost nahradí plně nefrakcionovaný heparin podávaný intravenózně. Enoxaparin se ukázal ve smyslu rekurence trombózy v některých studiích účinnější (redukce 19 %) a komplikující krvácení bylo také méně časté. Dle uvedených dat se podání 2x denně jeví účinnější než 1x denně, ale není pevnou podmínkou. HŽT lze enoxaparinem léčit za jistých podmínek též ambulantně.

Plná verze článku