Interní medicína pro praxi, 2008, číslo 5

Interní Med. 2008; 10(5):

Farmakoterapie obezity

Obesity and pharmacologic therapy

MUDr. RNDr. Tomáš Brychta Ph.D¹, MUDr. Svetlana Brychtová Ph.D^1,2

¹NZZ SPEA Olomouc s. r. o., interní, diabetologická a obezitologická ambulance, Olomouc

²Ústav patologické anatomie, LF UP Olomouc

Klíčová slova: obezita, farmakoterapie, redukce váhy, sibutramin, rimonabant, orlistat

Obezita je chronickým metabolickým onemocněním na patofyziologickém i genetickém základě. Toto onemocnění má své vážné zdravotní i ekonomické důsledky, v poslední době se stává dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kouření. Na základě socioekonomických studií je zřejmé, že léčbě obezity bude třeba vyhradit podobné místo ve zdravotním systému jako léčbě hypertenze či dyslipidemie. Léčba obezity má být komplexní a zahrnovat kromě diety a změn pohybového a behaviorálního režimu i farmakoterapii. V současnosti jsou doporučovány k dlouhodobé terapii obezity tři léky, sibutramin, rimonabant a orlistat. Tato antiobezitika spolehlivě zajistí hmotnostní úbytek a jsou dostačující ke zlepšení zdravotního stavu a snížení rizika řady chronických komplikací, přičemž jejich nežádoucí účinky jsou minimální a většinou přechodné.

Obesity is a chronic metabolic disease caused by pathophysiologic and genetic changes. The disease has serious medical and economical outcomes, recetly, it has even become the second most frequent cause of death after smoking. On the basis socioeconomics studies it is obvious that the treatment of obesity including pharmacotherapy will have to assume the same position in the health care system as hypertension or dyslipidemia. A therapy of obesity should be complex including in addition to a diet and changes of physical and behavioral states also pharmacotherapy. Currently three drugs have been recommended to long-therm therapy – sibutramin, rimonabant, orlistat. These antiobesitics reliably ensure a weigt reduction and are sufficient to healths improvement and a decrease of chronic complications, simultaneously with minimal adverse effects, which are mostly transient.

Plná verze článku