Interní medicína pro praxi, 2009, číslo 9

Interní Med. 2009; 11(9):

Aspirinová rezistence – současné názory a doporučení pro praxi

Aspirin resistance – recent concepts and guidelines for practice

MUDr. Jana Hirmerová

II. interní klinika LF UK a FN, Plzeň

Klíčová slova: aspirinová rezistence, diagnostika, prevalence, kardiovaskulární příhoda.

I přes svou jasně prokázanou prospěšnost v prevenci aterotrombotických cévních příhod není aspirin schopný zabránit trombóze u všech pacientů. Termín aspirinová rezistence je však poměrně nepřesný, používá se jak ve smyslu klinickém (neschopnost zabránit vzniku trombotické komplikace), tak laboratorním (nemožnost prokázat účinek aspirinu laboratorními testy). Diagnostické metody ke stanovení aspirinové rezistence jsou špatně standardizované, existuje celá řada testů, jejich vzájemná korelace je nízká a jen u některých z testů byla ověřována souvislost s klinickými následky. Vzhledem k heterogenní metodologii se udávaná prevalence aspirinové rezistence pohybuje v širokém rozmezí; dle nedávné metaanalýzy je průměrná prevalence 24 %. Předpokládá se celá řada možných mechanizmů aspirinové rezistence, avšak v praxi zřejmě nejčastější příčinou je non-compliance pacienta a interakce s jinými nesteroidními antiflogistiky. V mnoha klinických studiích byla prokázána souvislost aspirinové rezistence se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních příhod. Není však znám důkazy podpořený postup, jak toto riziko snížit; v úvahu přichází zvýšení dávky aspirinu nebo jeho náhrada či kombinace s jiným antiagregačním lékem. Zatím tedy rutinní vyšetřování aspirinové rezistence není doporučováno.

In spite of proven efficacy in the prevention of atherothrombotic vascular events, aspirin is not able to prevent thrombosis in all patients. “Aspirin resistance” is not a precise descriptor, the term is used in clinical sense (as a failure to prevent a thrombotic complication), as well as in laboratory sense (impossibility to prove the effect of aspirin by some laboratory assay). Diagnostic methods for aspirin resistance are poorly standardized, there are number of assays that do not correlate well with each other and only some of them have been tested for clinical relevance. Because of heterogeneous methodology, the prevalence of aspirin resistance is reported in a wide range; according to recent metaanalysis the mean prevalence is 24 %. Numerous mechanisms of aspirin resistance have been suggested but in the real world the most often mechanism is probably non-compliance and interaction with non-steroidal antiiflammatory drugs. Many clinical studies have proven the association of aspirin resistance with the increased risk of cardiovascular events. However, there is no evidence-based management able to reduce this risk; higher aspirin dose or its replacement or combination with other antiplatelet agent should be considered. At present, routine evaluation of aspirin resistance is not recommended.

Plná verze článku