Interní medicína pro praxi, 2010, 7 a 8

Interní Med. 2010; 12(7 a 8): 357-360

Minerálová a kostní nemoc při chronickém onemocnění ledvin

Mineral and bone disorder in chronic kidney disease (MBD-CKD)

MUDr.Kamil Žamboch¹, MUDr.Jana Zahálková, Ph.D.^1,2, MUDr.Zdenka Kosatíková¹

¹ III. interní klinika FN a LF UP, Olomouc

²Středomoravská nemocniční, a. s., člen skupiny Agel, Nemocnice Šternberk

Klíčová slova: renální osteopatie (RO), cévní kalcifikace, minerálová a kostní nemoc při chronickém onemocnění ledvin

Minerálová a kostní nemoc při chronickém onemocnění ledvin je definována přítomností jedné nebo více ze tří složek, kterými jsou abnormální metabolizmus kalcia, fosforu a parathormonu, renální osteopatie a cévní kalcifikace. Hyperfosfatémie, zvýšené hladiny parathormonu a deficit kalcitriolu jsou nezávisle asociovány se zvýšenou úmrtností. V rámci renální osteopatie je nejčastějším projevem smíšený typ kostní nemoci, vyskytující se až u 80 % dialyzovaných nemocných, který je dán kombinací fibrózní osteodystrofie a osteomalacie. Cévní složka MBD-CKD je významná pro svůj těsný vztah ke kardiovaskulárním komplikacím.

Mineral and bone disorder in chronic kidney disease (MBD-CKD) is defined by the presence of one or more of the three components: renal osteopathy, abnormal metabolism of calcium, phosphorus and parathyroid hormone, and vascular calcifications. Hyperphosphataemia, elevated parathormon levels and calcitriol deficiency are independently associated with increased mortality. The most common type in renal osteopathy is the mixed bone disease, occurring in up to 80 % of dialysis patiens, which is a combination of fibrous osteodystrophy and osteomalacia. Vascular component of CKD-MBD is significant for its close relationship to cardiovascular complications.

Plná verze článku