doc. MUDr. Petr Smolík CSc

Letní čas, biologické rytmy a lidské zdraví

Mají, či nemají umělé posuny našeho reálného času o hodinu vpřed nebo vzad vliv na zdraví člověka? Londýnského stavitele Williama Willeta, který vydal v r. 1907 leták Mrhání denním světlem a je považován za inspirátora časových posunů, tato otázka patrně netrápila. Myslel především na úspory elektrické energie a jeho myšlenka byla poprvé experimentálně zkoušena v r. 1909. Do praxe byla potom ve větším měřítku zavedena za I. světové války v Německu a Velké Británii. Letní čas u nás platil v letech 1915–1916, 1940–1949 a od r. 1979 až dosud (od r. 1996 byl začátek zimního času posunut na základě rozhodnutí Evropské unie z poslední zářijové na poslední říjnovou neděli, kdy se ve 3 hodiny středoevropského letního času vrací čas zpět na 2 hodiny). Středoevropský čas se používá ve většině států Evropy, přechodu na letní čas se z evropských zemí neúčastní Island, Bělorusko, Grónsko a norské ostrovy Jan Mayern a Svalbard.

doc. MUDr. Jiří Herman Ph.D

Komplikace chirurgické léčby varixů dolních končetin

Complications accompanying surgery of varicose veins in the legs

Operace varixů dolních končetin je spojena s nízkým výskytem většinou nezávažných komplikací. Je uveden výčet komplikací a navržen způsob léčby.

MUDr. Jana Vrbíková Ph.D

Sexageny a lipidy u žen

Sex steroids and lipid spectrum in women

Tzv. pozdní rizika PCOS, ke kterým se řadí diabetes mellitus 2. typu, ischemická choroba srdeční a endometriální karcinom, jsou v poslední době v centru pozornosti. Nejvíce prací bylo věnováno hladinám lipidů. Prokazováno je snížení HDL-cholesterolu a zvýšení triglyceridů; méně často pak i zvýšení LDL-cholesterolu. V práci jsou diskutovány vlivy, které se mohou na vzniku dyslipidemie podílet.

prof. MUDr. Přemysl Frič DrSc

Probiotika v terapii chorob trávicího ústrojí

Probiotics in therapy of digestive diseases

Probiotika jsou nepatogenní mikroorganizmy většinou lidského původu, které aplikovány v přiměřeném množství příznivě ovlivňují zdravotní stav hostitele a umožňují předejít nebo zlepšit některé choroby.Probiotika mohou být dočasnou součástí střevní mikroflóry, ale jejich množství není dostatečné pro terapeutické účely. Činnost střevní mikroflóry (včetně probiotických kmenů) vyžaduje přítomnost nutričních substrátů (prebiotik), tj. různých druhů vlákniny a oligosacharidů. Prebiotika jsou štěpena mikrobiálními enzymy za vzniku látek nezbytných pro metabolizmus a funkce střevní sliznice. Probiotika vykazují řadu příznivých účinků, které opravňují jejich terapeutické použití. Za tím účelem musí probiotika splnit řadu požadavků dokládajících jejich účinnost a bezpečnost. Použití probiotik u chorob trávicího ústrojí se zakládá na experimentálních a klinických studiích u idiopatických střevních zánětů, infekčních a postantibiotických enterokolitid, syndromu dráždivého střeva, jaterních chorob a některých dalších afekcí. Probiotická terapie má fyziologický charakter a její bezpečnost je vysoká. Tato koncepce přináší nové terapeutické možnosti u řady chorob trávicího ústrojí a její význam se bude zvyšovat s přibývajícími poznatky a zkušenostmi.

MUDr. Jan Stašek

Trombocytopenie jako komplikace kontinuálních očišťovacích metod

Thrombocytopenia as a complication of continuos renal replacement therapy

Kontinuální očišťovací metody (CRRT) patří v současnosti k široce používaným léčebným postupům u kriticky nemocných pacientů zejména v indikaci renálního selhání v terénu hemodynamické nestability. Jedním z předpokladů úspěšně prováděné CRRT je většinou celková nebo lokální antikoagulace. Pacienti vyžadující tuto formu orgánové podpory jsou však často ohroženi krvácivými komplikacemi na základě koagulační poruchy, trombocytopatie či trombocytopenie. Heparin jakožto nejpoužívanější forma antikoagulace může sám o sobě způsobovat závažnou trombocytopenii často ve spojení s trombózami, na které je třeba pomýšlet a které vyžadují specifickou terapii. CRRT bez antikoagulace je vhodnou alternativou u trombocytopenických pacientů a je umožněna zejména kvalitním cévním přístupem s dostatečnou rychlostí mimotělního krevního průtoku.

MUDr. Karin Malíčková, RNDr. Ivana Janatková, Ing. Petra Šandová, prof. MUDr. Terezie Fučíková DrSc

Imunologická laboratorní vyšetření při podezření na celiakii

Imunological laboratory tests in suspect of celiac disease

Celiakie je autoimunitní enteropatie vyvolaná nesnášenlivostí gliadinu. V sérech neléčených pacientů s celiakií se mohou nacházet protilátky proti gliadinu (AGA), retikulinu (ARA), endomysiu (EMA) a tkáňové transglutamináze (anti-tTG). Cílem naší práce bylo vypracování racionálního algoritmu uvedených screeningových imunologických vyšetření. Za tímto účelem jsme provedli retrospektivní analýzu údajů o vyšetřeních se zaměřením na screening celiakie na našem pracovišti za rok 2004. Zjistili jsme 100% senzitivitu a specificitu anti-tTG v souvislosti s diagnózou celiakie a podstatně nižší hodnoty senzitivity i specificity AGA (senzitivita AGA IgA 60%, AGA IgG 70%, specificita AGA IgA 60%, AGA IgG 35%). Pozitivní AGA jsme kromě celiakie nalezli u řady jiných chorobných stavů (Crohnova nemoc, potravinové alergie, systémové a orgánové autoimunitní choroby, diabetes). Vzhledem k vysoké citlivosti a specificitě anti-tTG doporučujeme tento test jako první screeningové vyšetření při podezření na celiakii u dospělých osob.

MUDr. Jaroslav Bačovský CSc

Solitární plazmocytom

SOLITARY PLASMACYTOMA

Solitární plazmocytomy jsou lokalizované maligní nádory vznikající lokální proliferací plazmocytů. Jsou relativně vzácné, tvoří asi 3–5 % všech zhoubných plazmocytárních onemocnění. Nejdůležitějším aspektem při vyšetřování solitárního plazmocytomu je jistá diagnóza skutečně solitární léze, protože léčebný postup je podstatně odlišný oproti generalizovanému onemocnění. Solitární extramedulární plazmocytom se chová zpravidla lokálně expanzivně, má ale malou tendenci ke generalizaci. Solitární extramedulární plazmocytomy se nacházejí v měkkých tkáních nasopharyngu, oropharyngu, tonzilách, nosní dutině a paranasálních sinusech, velmi vzácně v uzlinách, v podkoží, na pleuře nebo v testes. Po ložiskové radioterapii může být pacient vyléčen. Solitární kostní plazmocytom je častější než solitární extramedulární plazmocytom. Jeho prognóza je nejistá. Riziko přechodu solitárního kostního plazmocytomu do mnohočetného myelomu je podstatně vyšší než u solitárního extramedulárního plazmocytomu. Vždy je nutno bedlivým vyšetřením zjistit, zda jde jen o solitární kostní plazmocytom, nebo nerozpoznaný mnohočetný myelom. Solitární kostní plazmocytom má větší tendenci ke generalizaci než solitární extramedulární plazmocytom. Druh zvolené léčby závisí na klinických projevech. Prioritní léčebnou metodou je radioterapie, kurativní dávka 40–50 GY. Ozařované pole je o něco větší než původní velikost nádoru. Chirurgie nachází svoje místo u akutních zákroků na páteři při projevech útlaku míchy a při probatorní excizi. Chemoterapie je indikována tehdy, pokud přetrvává monoklonální imunoglobulin v séru nebo moči.

prof. MUDr. Jindřich Špinar CSc., FESC, prof. MUDr. Jiří Vítovec CSc., FESC

ASCOT – Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial

Studie ASCOT – Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial – porovnávala léčbu hypertoniků s více rizikovými faktory na kombinaci amlodipin/perindopril proti kombinaci atenolol/bendroflumethiazid. Studie byla předčasně ukončena pro statisticky významně nižší mortalitu, výskyt koronárních příhod a výskyt cévní mozkové příhody u nemocných léčených kalciovým blokátorem, případně ACE inhibitorem.

doc. MUDr. Jiří Vaništa CSc

Importované nákazy břišním tyfem a paratyfem

Břišní tyf a paratyfy jsou v současnosti téměř výlučně onemocnění importovaná z rozvojových zemí. Uvádíme 4 kazuistiky: onemocnění břišním tyfem, relaps břišního tyfu po nedostatečné antibiotické léčbě, smíšenou nákazu břišním tyfem, he­patitidou A a giardiózou a onemocnění paratyfem A způsobené salmonelou se sníženou citlivostí na fluorochinolony.

MUDr. Iva Holmerová Ph.D, PhDr. Hana Janečková Ph.D, MUDr. Hana Vaňková, Mgr. Petr Veleta

Nefarmakologické přístupy v terapii Alzheimerovy demence, praktické aspekty péče o postižené

NON-PHARMACOLOGICAL METHODS IN THE MANAGEMENT OF DEMENTIA AND PRACTICAL ASPECTS OF CARE

Autoři předkládají základní informace o nefarmakologických metodách v managementu demencí a navrhují jejich členění dle kontextu jednotlivých problémových okruhů Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění vedoucích k demenci.

doc. MUDr. Věra Krčová CSc, MUDr. Antonín Hluší

HELLP syndrom

HELLP syndrom – hemolýza, zvýšení jaterních enzymů, trombopenie jsou závažnou, život ohrožující komplikací těhotenství. Správná diagnostika a včasné rozpoznání této akutní těhotenské komplikace je základem úspěšné léčby a často přímo záchrany matky i plodu.

prof. MUDr. Jaroslav Rybka DrSc

Letošní Zlín lékařům v praxi - Kongres „Pokroky ve farmakoterapii pro lékaře v praxi“ s mezinárodní účastí (7.–9. září 2005)

Také letos se koordinátoři a organizátoři zlínských farmakoterapeutických setkání snažili zachovat tradici kongresů oblíbených u lékařů z praxe, které jsou svým zaměřením na praxi zacíleny a mají vždy převážně postgraduální charakter. Také v tomto roce zde přednášely vyzvané autority, experti, kteří dovedou vystihnout podstatné novinky v oblasti farmakoterapie ve svém oboru. Stejně tak bylo pokračováno v procesu generování stále diskutovaných standardů, které jsou považovány za reálnou pomoc v obtížné situaci, kdy medicínský pokrok předbíhá ekonomické možnosti, aby se medicína nestala „zajatcem ekonomických podmínek“. V bloku „Integrující funkce logistiky ve farmakoekonomice“ ale i kuloárově dále probíhaly diskuze o tom, kam směřuje naše zdravotnictví, zda bude více veřejné a solidární, nebo více soukromé s menší solidaritou. Současná situace byla diskutována z různých úhlů pohledu. Kongres se konal pod záštitou World Medical Association a ministryně zdravotnictví doc. MUDr. Milady Emmerové, CSc. Kongresu se účastnili i další čelní představitelé Ministerstva zdravotnictví ČR, ale i důležití zástupci VZP. Záštita pana Tomáše Bati je snad dostatečnou zárukou, že lze i pragmatizmus spojovat s humanitními cíli. Koordinátoři volili taková témata, kde došlo v oblasti farmakoterapie k největšímu pokroku. Už jsme si zvykli na medicínu založenou na důkazech, a tak autority jednotlivých oborů a koordinátoři bloků měli možnost na základě nových poznatků na jedné straně rozšiřovat naši léčebnou škálu v praxi, a na druhé straně také indikaci léků upřesňovat. Letos měli posluchači ve Zlíně možnost vyslechnout si přednášky autorů nejmodernějších publikací vydaných v roce 2004 a 2005...