Interní medicína pro praxi, 2005, číslo 11

prof. MUDr. Jiří Havlík DrSc

Zamyšlení nad současnou situací kolem ptačí chřipky

Od prázdninových měsíců se rychle zvyšuje zájem sdělovacích prostředků a následně i veřejnosti o onemocnění drůbeže označované jako „drůbeží chřipka". Především u hrabavé drůbeže (kuřata, krůty) jde o infekci rychle se šířící, ale také rychle smrtící, která je způsobena různými subtypy chřipkových virů A a která je známá již delší dobu. Pestrá škála těchto virů s kombinací povrchových antigenů H1-H16 a neuraminidáz N1-N9 byla izolována z trusu zdravého migrujícího vodního ptactva – zvláště divokých kachen a racků – u nichž tedy jde o bezpříznakové vironosičství. Při přeletech z hnízdišť na zimoviště tito ptáci kontaminují svým trusem sladkou i mořskou vodu, ale také krmimové zdroje na farmách i drobných hospodářstvích chované drůbeže.  Epitelie dýchacích cest různých živočichů včetně člověka umožňují uchycení a replikaci virů chřipky – ale jen těch, které mají určitou kombinaci hemaglutininu a neuraminidázy. U člověka jsou to kombinace H1N1, H2N2 a H3N2, u norků H10N7, u kytovců H1N3, H13N2, u koní H3N8, u drůbeže H5N2, H9N2, H7N2, H7N3 a u tuleňů, koní i drůbeže H7N7 i další možné kombinace. Tyto subtypy způsobují různě závažná onemocnění jen u uvedených druhů živočichů, pouze zřídka překračují druhovou bariéru a postihují i jiné živočišné druhy. Všechny uvedené subtypy virů chřipky A však mohou podléhat druftovým změnám, proto průběh onemocnění u ptáků, zvířat i lidí způsobený  shodným subtypem může být v různém časovém intervalu rozdílný – jednou lehký, jindy středně těžký nebo závažný. Některé subtypy virů ptačí chřipky jsou i pro drůbež méně patogenní (jsou označovány LPAI = Light Patogenic Avian Influenza) jako např. H9N2, H5N2, jiné jsou vysoce patogenní (HPAI = High Pathogenic Avian Infuenza) jako např. H7N7 a v posledních letech H5N1. Tyto posledně jmenované subtypy způsobují u hrabavé drůbeže (kuřata, krůty, ale i pštrosi) rychle se šířící a během 1–2 dnů smrtící infekce.

MUDr. Pavlína Piťhová, doc. MUDr. Milan Kvapil CSc

Syndrom diabetické nohy – závažná komplikace u pacientů s diabetes mellitus

The Diabetic Foot Syndrome – a Serious Complication in Diabetes Mellitus Patients

Syndromem diabetické nohy označujeme postižení dolních končetin diabetiků distálně od kotníku se vznikem ulcerací a gangrén. Etiopatogeneticky se uplatňuje především postižení periferního nervového systému – diabetická neuropatie a postižení tepen dolních končetin - ischémie, ale uplatní se také snížení kloubní pohyblivosti, deformity nohou a infekce. Klinicky dělíme syndrom diabetické nohy podle převládajícího patogenetického faktoru na nohu neuropatickou (s přítomností neuropatie a s normálním prokrvením), ischemickou (s převahou ischémie, bez přítomnosti neuropatie) a neuroischemickou (smíšenou). Toto rozlišení je důležité pro odlišnosti v léčbě jednotlivých skupin. V 80% je příčinou vzniku diabetické ulcerace zevní trauma, nejčastěji otlak z nesprávně zvolené obuvi. Proto je nesmírně důležitá prevence vzniku defektů – důsledné a opakované poučování pacientů, screening rizikových faktorů (neuropatie, poruchy prokrvení a deformit), důsledná domácí péče o nohy včetně výběru správné obuvi a pravidelná kontrola nohou a obuvi při návštěvě diabetika v ordinaci lékaře.

prof. MUDr. Jiří Vencovský DrSc

Diferenciální diagnostika a léčba idiopatických zánětlivých myopatií

Differential diagnosis and treatment of idiopathic inflammatory myopathies

Diferenciální diagnostika idiopatických zánětlivých myopatií zahrnuje řadu stavů, které mohou způsobit svalovou slabost. V klasických případech dermatomyositidy není diagnóza obtížná, ale v případech polymyositidy, zejména se špatnou reakcí na imunosupresivní léčbu, je nutné vždy odlišit různá neurologická onemocnění, včetně svalových dystrofií, metabolické a endokrinní choroby, mitochondriální myopatie, infekce, stavy doprovázející maligní onemocnění, sarkoidózu a konečně i nežádoucí účinky léků, zejména statinů a fibrátů. Myositidy jsou většinou slušně léčitelné, především vyššími dávkami glukokortikoidů, často s přidáním imunosupresiv, jako jsou methotrexat, azathioprin, cyklosporin, případně cyklofosfamid.

MUDr. Jana Vyskočilová, prof. MUDr. Karel Šonka DrSc

Poruchy dýchání ve spánku

Sleep disorders of respiration

Spánek a jeho kvalitu mohou ovlivňovat onemocnění průdušek, plic, hrudníku – skeletu i svalů hrudníku. Zhoršení kvality spánku má vliv na kvalitu života pacienta a projevuje se zhoršením výkonnosti i psychickými poruchami. Včasnou diagnostikou a léčbou poruch můžeme předcházet i závažným komplikacím během spánku.

MUDr. Martin Souček, MUDr. Sabina Pálová, MUDr. Jiří Charvát CSc

Akutní selhání ledvin u kriticky nemocných pacientů s rhabdomyolýzou

Acute renal failure in intensive care patients due to rhabdomyolysis

Akutní selhání ledvin v intenzivní péči je velice častou komplikací a jeho rozvoj výrazně zhoršuje prognózu nemocných. Pokud se rozvine multiorgánové selhání, mortalita stoupá až na 80% (1, 2). Na jednotkách intenzivní péče se setkáváme nejčastěji s postižením ledvin, spojeným s akutní tubulární nekrózou, kde se uplatňují především vlivy ischemické nebo toxické, či oba současně. Tato práce zmiňuje poměrně častou příčinu poškození funkce ledvin myoglobinem při rhabdomyolýze. Nejčastějšími příčinami jejího vzniku je trauma a intoxikace. Některé práce dokonce zmiňují rhabdomyolýzu jako příčinu akutního renálního selhání v 5–10 % (2), přičemž přechodně hemodialýzu potřebuje 28–37 % nemocných. Je však mnoho dalších příčin vzniku rhabdomyolýzy, které ve většině případů k selhání ledvin nevedou, ale je třeba na ně též myslet.

MUDr. Bronislava Novotná

Alergie zažívacího traktu

Allergy of digestive tract

Výskyt alergie na potraviny (PA) celosvětově stoupá. V současné době se vyskytuje u 2–4% dospělých a 6–8% dětí do 3 let věku. PA se řadí mezi nežádoucí reakce na potraviny, u které je prokázán imunologický patogenetický mechanizmus. Potravinové alergeny se podle schopnosti senzibilizovat dělí na třídu 1, která senzibilizuje orální cestou (např. mléko, vejce, arašídy, ryby) a třídu 2 (např. alergeny břízy) se senzibilizací cestou inhalační. Diagnostika je založena na anamnéze, provedení kožních prick testů a nebo na průkazu specifických IgE v séru pacienta proti danému alergenu. Následuje test eliminační a provokační. Non-IgE mediovaná onemocnění lze diagnostikovat pouze endoskopií a biopsií. Léčba spočívá v přísném vyloučení potraviny ze stravy. Pacienti se šokovou reakcí musí být vybaveni protišokovým setem (autoinjekce adrenalinu -EPI-PEN a antihistaminikum). Systémové steroidy jsou účinné u těžkých IgE a non-IgE mediovaných gastrointestinálních onemocnění. Tradiční specifická alergenová imunoterapie je neúspěšná, proto jsou zkoušeny jiné imunomodulační postupy (např. anti-IgE protilátky). Prevence spočívá ve sledování složení jednotlivých potravin a rozpoznání prvních známek PA. Pro budoucnost nabízí genetické inženýrství použití „hypoalergenních potravin“.

MUDr. Jan Nedvídek

XII. sjezd České internistické společnosti, Praha

Ve dnech 23. – 25. 10. 2005 se konal v pražském Kongresovém centru XII. výroční kongres České internistické společnosti.Po 10 letech příjemných setkávání ve Zlíně, kdy už však ke konci praskalo město ve švech, došlo loni ke zlomu a rozhodnutím výboru ČIS byly sjezdy přesunuty střídavě do Brna a Prahy. Změnila se organizace, změnilo se sestavování programu. Obě města nabízejí příležitost téměř neomezenému počtu účastníků i firem. Brno loni nasadilo laťku organizace, vědeckého programu i společenských akcí velmi vysoko.

MUDr. Petr Jakubec

XIV. Moravskoslezské dny pneumologie, Olomouc

Moravskoslezské dny pneumologie jsou tradiční akcí, při níž se setkávají nejen pneumologové z moravských zemí, ale i lékaři různých odborností z celé České republiky i ze zahraničí, kteří se zabývají různými oblastmi respirační medicíny. Akce se koná střídavě v Brně, Ostravě a Olomouci. Na letošním setkání, které se konalo v historické Olomouci ve dnech 14. a 15. 10. 2005, byla hlavní tématikou ekonomika, etika a efektivita v diagnostice a léčbě plicních nemocí. Organizátorem byla Klinika plicních nemocí a tbc FN Olomouc. Akce proběhla v novém kongresovém zařízení Regionálního centra Olomouc, které nabídlo moderní zázemí pro všechna probíhající jednání. Kromě vlastní konference zde proběhla jednání Výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti, Bronchologické komise ČPFS i redakční rady časopisu Studia pneumologica et phtiseologica.

MUDr. Hana Šarapatková

XXVIII. Endokrinologické dny s mezinárodní účastí, Olomouc

Po dlouhé odmlce se ve dnech 20.–22. 10. konaly opět v Olomouci XXVIII. Endo­krino­logické dny s mezinárodní účástí.

MUDr. Miroslav Moráň

VII. český a II. česko-slovenský sjezd o spánku

Spánková medicína má v českých zemích více než padesátiletou historii. Česká odborná společnost – ČSVSSM – Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu vznikla postupně díky aktivitě několika skupin lékařů z různých oborů (neurologie, pneumologie, otorhinoralyngologie, psychiatrie) před několika lety a teprve v říjnu roku 2001 byla registrována. Kvůli nepochopení charakteru společnosti zabývající se problematikou spánku, jejímu multioborovému složení a současně jednotnosti problematiky ze strany ČLS JEP byla nakonec registrována ministerstvem vnitra jako občanské sdružení

MUDr. Václav Bufka

Použití moklobemidu v kardiologii

Moklobemid je z pohledu kardiologa bezpečné antidepresivum, které nemá vedlejší účinky na kardiovaskulární aparát. Lze využít i jeho pozitivní vliv na erektilní dysfunkce.

MUDr. Jana Kleinerová

Virová hepatitida C, kazuistiky

V článku je stručně nastíněna virová hepatitida C, původce onemocnění, způsob přenosu, sérologické vyšetření a klinický průběh onemocnění virovou hepatitidou C jak akutní, tak i chronickou, stručný je i popis terapie. Jsou uvedeny celkově pouze dvě kazuistiky z léčených pacientů na našem oddělení, a to pacienta, u kterého byla během terapie zjištěna beta thalasémie minor, a gravidní ženy.

MUDr. František Kulič

Naše zkušenosti s používáním Fraxiparinu Multidose

Na interním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem jsme začali používat Fraxiparin hned od jeho registrace v Československu na počátku 90. let. V dalších letech se nám dostalo možnosti vyzkoušet v běžné praxi a v řadě klinických studií i další zástupce nízkomolekulárních heparinů (LMWH) – dalteparin, reviparin, certoparin, enoxaparin, nejnověji i ještě neregistrované fondaparinux a idraparinux.

MUDr. Anna Vachulová, doc. MUDr. Ján Lietava CSc, MUDr. Rudolf Husár, MUDr. Branislav Vohnout PhD, MUDr. Pavlína Bukovinová, doc. MUDr. Andrej Dukát CSc., FESC

Úprava cirkadiánneho rytmu tlaku krvi po krátkodobej liečbe lisinoprilom u pacientov s artériovou hypertenziou

Porucha cirkadiánneho rytmu tlaku krvi (TK) u pacientov s artériovou hypertenziou je charakterizovaná chýbaním poklesu tlaku krvi v nočných hodinách (non dipper), je spojená so závažnejším stupňom ochorenia a vedie k akcelerovanému poškodeniu cieľových orgánov. Vplyv antihypertenzívnej liečby na úpravu cirkadiánneho rytmu TK nebol dostatočne sledovaný. 24 hodinové monitorovanie tlaku krvi pred a po 12-týždňovej liečbe lisinoprilom sme zrealizovali u 163 pacientov s miernou a stredne ťažkou hypertenziou. Po liečbe lisinoprilom došlo k signifikantnému poklesu systolického (139,5±13,07 vs 127,7±11,31 mm Hg); (p<0,001) a diastolického (83,1±8,37 vs. 75,3±7,75 mm Hg; (p<0,001) tlaku krvi. Nedošlo k zlepšeniu variability systolického (SD STK 15,2±3,54 vs. 15,2±3,92 mm Hg; NS) ani diastolického (SD DTK 11,6±2,67 vs. 12,1±3,01 mm Hg, NS) tlaku krvi. Došlo k zníženiu počtu pacientov s paradoxným vzostupom TK v nočných hodinách (16,4% vs 6,2%) (p<0,05) a non dipping chronogramu: 44,4% vs. 38,5%. Počet dipperov sa zvýšil z 32,7% na 39,5%. Po liečbe lisinoprilom došlo k signifikantnému poklesu systolického a diastolického tlaku krvi a k úprave cirkadiánneho rytmu tlaku krvi u pacientov s miernou a stredne ťažkou artériovou hypertenziou. Variabilita krvného tlaku nebola signifikantne zlepšená.

MUDr. Zuzana Veldová

Možnosti léčby hlasových profesionálů v ambulantní praxi

Treatment options for vocal professionals in primary care

Pod pojmem hlasový profesionál dnes rozumíme osoby, které pro výkon svého povolání nezbytně potřebují dokonalou hlasovou funkci. Z hlediska požadavku na kvalitu hlasu pak rozlišujeme následující skupiny hlasových profesionálů tak, jak je doporučuje Unie evropských foniatrů: 1. Zpěváci – sólisté i sboroví (požadavek na kvalitu hlasu je maximální) 2. Herci, profesionální speakři, učitelé 3. Soudci, lékaři, politici, manažeři, duchovní 4. Prodavači, kameloti. Péče o první dvě skupiny je velice náročná a vyžaduje mnohdy nejen určité zkušenosti z oblasti pěvecké techniky, posazení mluvního hlasu či posouzení hlasové zátěže. Obvykle je třeba rychlá adekvátní léčba, protože tito pacienti přicházejí krátce před vystoupením, kdy již není čas na alternaci. Praktický lékař se ve své ordinaci setkává převážně se 3. a 4. skupinou hlasových profesionálů. Jejich nejčastějším problémem /stejně jako u dvou předchozích skupin/ bývají poruchy hlasu z kombinace akutního infektu HCD s hlasovou námahou. Efektivní a včasné zahájení léčby praktickým lékařem může zabránit přechodu do chronicity a komplikovaným foniatrickým problémům.

Léková politika

Návrhy pro jednání na MZČR ze dne 27. 10. 2005. Předkladatel: Sdružení ambulantních internistů