Pharmacotherapy Tachyarrhythmias
I když se radiofrekvenční katetrové ablace čím dál více uplatňují jako kauzální léčba především u supraventrikulárních tachykardií, zůstávají základem akutní i dlouhodobé léčby farmakoterapie antiarytmicky působící léky. V praxi je užitečné antiarytmika klasifikovat podle jejich účinku na uzlové blokátory, zpomalující vedení v atrioventrikulárním (AV) uzlu, a na tzv. stabilizátory, stabilizující elektrické děje v síních, přídatných drahách a komorovém myokardu. V článku je rovněž uvedena nová klasifikace tachyarytmií do čtyř skupin podle pravidelnosti a frekvence komor při tachykardii a podle šířky komorového komplexu. Uváděny jsou rovněž vhodné postupy léčby u jednotlivých skupin tachyarytmií.
Toxoplasmosis
Toxoplazmóza je velmi častá parazitární infekce, která u imunokompetentních osob většinou způsobuje celoživotní latentní infekci; závažné onemocnění způsobuje pouze za určitých okolností, jako je přenos z matky na plod během gravidity nebo reaktivace latentní infekce u imunodeficitních osob.
Drug interactions between warfarin and cardiovascular drugs
Warfarin patří do skupiny antagonistů vitaminu K. Podstatou jeho mechanizmu účinku je ovlivnění epoxid reduktázy a vitamin K reduktázy, dvou klíčových enzymů v metabolizmu vitaminu K. Warfarin je racemickou směsí s rozdílnými farmakokinetickými a farmakodynamickými vlastnostmi. Vzhledem ke svému metabolizmu podléhá warfarin řadě interakcí na podkladě různých mechanizmů. Nejvýznamnější jsou interakce na podkladě inhibice jeho jaterního metabolizmu. Informovanost lékaře o těchto interakcích pomáhá eliminovat riziko vyplývající z přestřelené a neadekvátní antikoagulační léčby.
A comparIson of generic and semigeneric atorvastatin Effectivity (Tulip® 20 mg and Sortis® 20 mg)
Léčba hyperlipoproteinémií a dyslipidemií statiny je dnes považována za samozřejmost v oblasti primární a zejména pak v oblasti sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. V naší studii jsme se zaměřili na srovnání „původního“ atorvastatinu SORTIS® firmy Pfizer a „semi-generického“ atorvastatinu TULIP® firmy Lek s cílem porovnat jejich účinnost a snášenlivost. Byla provedena randomizovaná, multicentrická, dvojitě slepá, dvojitě napodobivá („double dummy“) studie porovnávající podávání atorvastatinu obou výrobců v dávce 20 mg 1 × denně po dobu 56 dnů. Z celkového počtu 90 pacientů původně zařazených do studie bylo finálně hodnoceno 71. Studie prokázala, že oba výše zmíněné přípravky jsou z hlediska svého vlivu na plazmatické lipidy shodně účinné a nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v jejich účinnosti na snížení hladin celkového cholesterolu i LDL-cholesterolu, snížení plazmatických hladin triglyceridů a zvýšení plazmatického HDL-cholesterolu. Snášenlivost a četnost nežádoucích účinků nevykazovala u obou skupin pacientů statisticky významné rozdíly.
Nephrotic syndrome
Podáváme přehled o epidemiologii, strukturálních změnách glomerulů, diagnóze, diferenciální diagnóze a terapeutických možnostech u nefrotického syndromu. Příčinou nefrotického syndromu je zvýšená permeabilita glomerulární kapilární stěny pro makromolekuly, způsobená změnami struktury glomerulární bazální membrány nebo podocytů a membrány mezi pedicelami podocytů. V současné době je stále více nových informací o podocytárních proteinech (nefrin, podocin, α-aktinin 4) a jejich funkcích. Nových poznatků v této oblasti bude možno využít ke stanovení racionálního léčebného postupu v rámci léčby dědičných a imunitně podmíněných forem nefrotického syndromu. Při vyšetřování proteinurie se v řadě studií doporučuje stanovování poměru albumin/kreatinin či protein/kreatinin. Součástí vyšetřovacího algoritmu u nefrotického syndromu je stanovení diagnózy základního onemocnění ledvin, na jejímž podkladě lze racionálně uplatnit komplexní léčbu nefrotického syndromu zahrnující symptomatický přístup a léčbu základního onemocnění ledvin.
Physical activity (exercise) – one of the mainstays in prevention and treatment of diabetes mellitus
Fyzická aktivita je nedílnou součástí léčby diabetes mellitus 1. i 2. typu. V kontextu diabetu 2. typu je dnes všeobecně přijato, že celosvětová epidemie této choroby je spojena se sníženou fyzickou aktivitou a zvyšující se prevalencí obezity. Fyzická aktivita se tak stává životně důležitou složkou nejen terapie, ale i prevence diabetu 2. typu. Přestože má fyzická aktivita u diabetu mimořádně příznivé účinky na organizmus, má také svá úskalí – rizika, o kterých má být každý pacient poučen. Cílem je zajistit převahu přínosu nad rizikem, ale také motivovat pacienta k ochotě a schopnosti monitorovat individuální vliv zátěže na metabolické parametry. Před zahájením programu zátěže by měl diabetik podstoupit příslušná diagnostická vyšetření a detailní lékařské posouzení vhodnosti programu zátěže. Pouze určitá kvalitativně a kvantitativně přesně determinovaná, individuálně koncipovaná tělesná zátěž může splnit léčebný záměr. Moderní terapie diabetu se zaměřuje na edukaci diabetiků, jak předcházet možným komplikacím spojeným s fyzickou zátěží.
Myotoxicita je nejzávažnější, ovšem vzácnou komplikací léčby statiny. Pětapadesát procent statinových rhabdomyolýz je způsobeno lékovou interakcí. Za nejbezpečnější preparát je považován fluvastatin. Předkládáme případ pacienta s myopatií způsobenou lékovou interakcí fluvastatinu s felodipinem.
Standardním řešením rizika náhlé srdeční smrti je v posledním desetiletí implantabilní kardioverter-defibrilátor. Popisujeme raritní případ, kdy arytmická příčina (extrémně vysoký defibrilační práh u pacienta s dilatační kardiomyopatií) vedla až k nutnosti ortotopické transplantace srdce pacienta s funkční třídou NYHA II.
Excessive daytime sleepiness and its symptomatic treatment
Nadměrná spavost se vyskytuje asi u 5% populace. Provází primární hypersomnie, z nichž nejvýznamnější je narkolepsie, a pak choroby s poruchou nočního spánku (obstrukční spánková apnoe, syndrom neklidných nohou, periodické pohyby končetinami ve spánku), některé další neurologické nemoci (Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba a encefalitidy) a choroby s nedostatkem nočního spánku (nespavost, netolerance směnného režimu a restrikce trvání nočního spánku). Je podán historický a současný přehled symptomatické léčby nadměrné denní spavosti. V současné době se v ČR používá methylfenidát a modafinil.
PROSTATE CARCINOMA – TRENDS IN AN INCIDENCE AND RISK FACTORS
Karcinóm prostaty predstavuje v súčasnosti závažný medicínsky problém. Patrí medzi najčastejšie zhubné ochorenia u mužov vo veku nad 50 rokov. Napriek pokrokom v diagnostike, radikálnej i paliatívnej liečbe mortalita zostávala donedávna na rovnakej úrovni ako pred 30–40 rokmi. Aj napriek epidemickému nárastu počtov ochorenia sa vo výskyte karcinómu prostaty celosvetovo zaznamenávajú značné variácie. Najvyššie hodnoty incidencie, prevyšujúce 100 prípadov na 100 000 mužov, boli v r. 1997–1998 v USA a v Austrálii, najnižšie hodnoty incidencie sa zistili v Japonsku, Číne a niektorých ďalších štátoch juhovýchodnej Ázie. Slovensko sa hodnotami incidencie zaraďuje medzi štáty so stredným až nižším výskytom tohto ochorenia v Európe, avšak výskyt ochorenia vzrástol na Slovensku za posledných 30 rokov takmer dvojnásobne. Súčasné poznatky o etiologických faktoroch karcinómu prostaty sú ohraničené. Avšak rozdiely v incidencii v jednotlivých častiach sveta, medzi jednotlivými rasovými a etnickými skupinami v USA, nárast incidencie u imigrantov do krajín s vysokou incidenciou ochorenia napovedajú, že genetická dispozícia, dieta, životný štýl môžu mať vplyv na vznik karcinómu prostaty. Za významné rizikové faktory sa považujú: vek, afroamerická rasa, pozitívna rodinná anamnéza a cirkulujúce androgény.
Revmatoidní artritida je onemocnění postihující přibližně 1 % populace, častěji ženy (v poměru 2–3:1 oproti mužům). Praktický lékař může očekávat ve své praxi průměrně jeden nový případ každých 12–46 měsíců (1).
Lymfedém je vysoproteinový otok, vyskytující se kdekoli na těle, nečastěji v oblasti končetin, hlavy a krku. Je charakterizován nadbytkem proteinů v intersticiu, nadbytkem tekutiny ve tkáních, chronickými zánětlivými reakcemi a nadbytkem depozit fibrotických tkání. Vzniká, pokud transportní kapacita mízního řečiště je z nějakého důvodu nižší než nabídka mízní tekutiny v postižené tkáni...