Interní medicína pro praxi, 2006, číslo 10

Václav Krása

Role pacienta v českém zdravotnictví

MUDr. Hana Ciferská, doc. MUDr. Pavel Horák CSc, MUDr. Zuzana Heřmanová, MUDr. Marta Ordeltová, doc. MUDr. Josef Zadražil CSc

Sjögrenův syndrom

Sjögren‘s syndrome

Sjögrenův syndrom (SS) je chronické zánětlivé onemocnění postihující především exokrinní žlázy, u kterého se však běžně objevují i četná extraglandulární postižení. Rozeznává se primární a sekundární SS. Sekundární forma SS je spjata s přítomností jiného autoimunitního onemocnění (revmatoidní artritidy, systémový lupus erythematodes). Pro toto onemocnění je typická tvorba specifických protilátek anti-SS-A (Ro) a anti-SS-B (La) a lymfocytární infiltrace exokrinních žláz. Léčba SS je především symptomatická zejména u nemocných bez orgánového postižení, pokud je přítomna i orgánová manifestace, vyžaduje stav někdy i imunosupresivní terapii. SS je spojený se zvýšeným rizikem non-Hodgkinských lymfomů.

Eva Goncalvesová

Prínos natriuretických peptidov pre diagnózu, prognózu, manažment a liečbu srdcového zlyhávania

Merit of natriuretic peptides for diagnosis, prognosis, management and therapy of heart failure

Natriuretické peptidy sú skupinou hormónov s dôležitými regulačnými úlohami v kardiovaskulárnom systéme. V posledných piatich rokoch určovanie hladiny BNP alebo časti jeho prekurzora tzv. N-terminálneho pro-BNP našlo široké uplatnenie v diagnostike a manažmente srdcového zlyhávania. Rekombinovaný BNP – nesiritide sa v USA stále častejšie používa pre liečbu akútnej dekompenzácie SZ. Práca sa zoberá otázkami fyziológie natriuretických peptidov a využitím merania sérovej koncentácie BNP v klinickej praxi, ako aj skúsenosťami s jeho liečebným použitím.

MUDr. Šárka Lukešová, MUDr. Otakar Kopecký CSc, MUDr. Josef Dvořák, MUDr. Zdeněk Špriňar, MUDr. Dagmar Hlávková

Interferon alfa v léčbě metastazujícího renálního karcinomu

Interferon α in the treatment for advanced renal cell carcinoma

Pacienti s lokálně pokročilým karcinomem ledviny mají i po provedení radikální nefrektomie vysoké riziko vzniku metastáz či lokální recidivy. Karcinom ledviny (RCC) je chemo- i radiorezistentní. Imunoterapie interferonem alfa (IFN-α) samostatná nebo v kombinaci s jinými léky je hodnocena ve většině klinických studií jako účinná. Monoterapie IFN-α poskytuje u pacientů s RCC skromné, ale signifikantní prodloužení přežití se zvládnutelnými vedlejšími účinky. Část pacientů, především s dobrým výkonnostním stavem, s metastatickým nálezem pouze na plicích a po resekci primárního ložiska, může mít benefit z kombinované chemoimunoterapie. Je však potřeba další sledování k definitivnímu rozhodnutí, zda kombinovaná léčba je výhodnější než IFN-α samotný. V článku jsou popsány nálezy od 2 pacientů s metastazujícím RCC, léčených nejprve chemoimunoterapií, následně monoterapií IFN-α.

MUDr. Marie Berková Ph.D, MUDr. Zdeněk Berka

Delirium a arytmie

Delirium and arrHythmias

Delirium je závažná porucha funkce centrálního nervového systému (CNS) nespecifické etiologie. Příčiny vyvolávající poruchu funkce CNS mohou způsobit i vznik arytmií, naopak arytmie mohou významně ovlivnit hemodynamický stav a spolupodílet se, zejména u starých osob, na vzniku deliria. Delirium se může objevit jako vedlejší nežádoucí účinek antiarytmik. Naopak při léčbě deliria některými psychofarmaky byly popsány závažné arytmie. Delirium je nezávislým prediktorem mortality pacientů na jednotkách intezivní péče.

MUDr. Jan Polák, MUDr. Eva Klimčáková, Mgr. Michaela Kováčiková, Ing. Michaela Vítková Ph.D, MUDr. Magda Bajzová, MUDr. Jindřiška Hejnová, doc. MUDr. Vladimír Štich Ph.D

Endokrinní funkce tukové tkáně v etiopatogenezi inzulinové rezistence

The endocrine function of adipose tissue in the pathogenesis of insulin resistance

Tuková tkáň je v současné době chápána jako endokrinní orgán uvolňující do cirkulace vedle volných mastných kyselin celou řadu endokrinně aktivních látek (adipokinů), které významnou mírou ovlivňují inzulinovou senzitivitu v kosterním svalu, játrech a tukové tkáni. Řada produktů tukové tkáně má úzký vztah k regulaci imunitní a zánětlivé odpovědi, a podílí se tak na navození celotělové zánětlivé odpovědi o nízké intenzitě, která je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy a diabetes mellitus 2. typu. Farmakologické i nefarmakologické ovlivnění endokrinní funkce tukové tkáně je již v současné době užíváno ke zlepšení inzulinové rezistence a vývoj dalších farmak ze skupiny hypolipidemik a antidiabetik se očekává v blízké budoucnosti. Přes tyto povzbudivé fakty zůstává většina otázek týkajících se regulace a úlohy jednotlivých adipokinů v regulaci celotělové inzulinové senzitivity u člověka nezodpovězena a jsou v současné době předmětem dalšího výzkumu v řadě pracovišť.

doc. MUDr. Petr Hejnar Ph.D, doc. MUDr. Milan Kolář PhD, Mgr. Eva Hejnarová

NORMALIZACE SÉROLOGICKÝCH NÁLEZŮ PO ÚČINNÉ ANTIBIOTERAPII CHLAMYDIOVÝCH INFEKCÍ

V rámci provozu sérologické laboratoře Ústavu mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci byli v letech 2004–2005 sledováni pacienti, u kterých došlo k vymizení chlamydiových IgA a/nebo IgM protilátek. K testování byly použity komerční soupravy „Chlamydien-IgG (IgA, IgM)-rELISA“ a „Chlamydia trachomatis-IgG (IgA)-pELISA“ (medac, Německo). Následně byla u ošetřujících lékařů ověřována klinická diagnóza, použitý antimikrobní přípravek, jeho dávkování, datum zahájení, délka terapie a její efekt. Studovaný soubor tvořilo celkem 61 pacientů. U 57 (93,4 %) z nich šlo o vymizení rodově specifických anti-LPS IgA a/nebo IgM, u čtyř (6,6 %) o anti-Chlamydia trachomatis IgA. Nejčastějšími klinickými diagnózami byly pneumonie (13 pacientů, 21,3 %) a infekce horních cest dýchacích (8, 13,1 %). Nejfrekventněji použitými antibiotiky byly v různých dávkách azitromycin 3–11 dní (u 16 pacientů, 26,2 %), klaritromycin 7–21 dní (15, 24,6 %), doxycyklin 8–21 dní (14, 23,0 %) a jejich kombinace (zčásti s dalšími přípravky) (12, 19,7 %). K vymizení protilátek došlo za 6–235 dní od zahájení terapie – průměr 63,9 dne (medián 42).

MUDr. Jan Bajorek

Diferenciální diagnostika bolestí na hrudi

Kazuistika demonstruje potíže, se kterými se v některých případech setkáváme při diagnostice ischemické choroby srdeční.

MUDr. Petr Vymětal, doc. MUDr. Petr Němec CSc, MUDr. Vilém Bruk, MUDr. Martin Troubil, MUDr. Marian Benčat

Pooperační výsledky plastik mitrální chlopně u pacientů indikovaných ke kardiochirurgické operaci pro ischemickou mitrální regurgitaci 2.–3. stupně

Autoři sledují soubor 23 pacientů s ischemickou chorobou srdeční a ischemickou mitrální regurgitací 2.-3. stupně. Po kardiochirurgické revaskularizaci s chirurgickým ošetřením mitrální chlopně došlo k redukci předoperačního stupně mitrální regurgitace 2,8 stupně na pooperační stupeň (MR) 1,2. Zlepšení MR dosáhlo 96% pacientů.

Ladislav Slováček, prof. MUDr. Ladislav Jebavý CSc, MUDr. Brigita Slováčková Ph.D, MUDr. Jan M. Horáček Ph.D, MUDr. Jaroslav Cerman Ph.D, Pavel Žák, MUDr. Petr Prášil

CEREBRÁLNÍ TOXOPLAsMÓZA U NEMOCNÉHO S CHRONICKOU MYELOIDNÍ LEUKÉMIÍ PO ALOGENNÍ NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACI KRVETVORNÝCH BUNĚK

Autoři uvádějí kazuistiku cerebrální toxoplasmózy u nemocného s chronickou myeloidní leukémií po alogenní nepříbuzenské transplantaci krvetvorných buněk.

MUDr. Tomáš Binder CSc

Farmakoterapie v graviditě

Pharmacotherapy in pregnancy

Článek v přehledu uvádí obecně specifičnost podávání léčivých přípravků v jednotlivých stadiích těhotenství. V další části posuzuje léčivé přípravky z hlediska jejich teratogenního potenciálu a škodlivosti v období fetálního vývoje. V závěru jsou uvedena obecná doporučení farmakoterapie žen ve fertilním věku a v průběhu těhotenství a přehled doporučených léčivých přípravků u nejčastěji se vyskytujících nemocí.

MUDr. Ivan Tůma CSc

Osteoporóza a schizofrenie

Osteoporosis and schizophrenia

Osteoporóza je multifaktoriální onemocnění. U neléčených nemocných se schizofrenií je zvyšováno riziko osteoporózy faktory životního stylu (narušení výživy, kouření, polydipsie, nedostatek fyzické aktivity). Etiologie osteoporózy může být částečně vysvětlena hyperprolaktinemií při léčbě antipsychotiky. Samotná hyperprolaktinemie k osteoporóze nevede. Snížení kostní denzity u schizofrenie bývá spojeno s hypogonadizmem, který je následkem antipsychotiky indukované hyperprolaktinemie. Nejčastějšími klinickými známkami hypogonadizmu jsou dys/amenorea a galaktorea u žen a sexuální dysfunkce nebo gynekomastie u mužů. Ovlivnění hladiny prolaktinu antipsychotiky by mělo být bráno v úvahu při sestavování léčebného plánu. Riziko osteoporózy je u nemocných se schizofrenií snižováno omezením kouření a fyzickou aktivitou.