Vstup do systému:

Přihlášení

Registrace


Krátké zprávy:

pneumo kongres


Interní medicína pro praxi, 2006, číslo 4

Slovo úvodem

MUDr. Pavlína Piťhová
Luhačovice salutant

Vážení přátelé, členové a příznivci České diabetologické společnosti, dostalo se mi cti pozdravit Vás s blížícím se každoročním kongresem – 42. Diabetologickými dny v Luhačovicích (ve dnech 20. – 22. dubna 2006), pravidelným setkáním českých a slovenských diabetologů a edukačních sester s mezinárodní účastí.

Přehledové články

prof. MUDr. Jindřich Špinar CSc., FESC, prof. MUDr. Jiří Vítovec CSc., FESC
Novinky v léčbě hypertenze

News in the treatment of hypertension

V roce 2003 byla vydána nová evropská i americká doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze, na která navazují v roce 2004 česká a britská doporučení. Jednotlivá doporučení jsou si velmi podobná, přesto však existují rozdíly. Česká společnost pro hypertenzi přijala evropskou klasifikaci se třemi předstupni hypertenze (optimální, normální a vysoký normální krevní tlak), třemi stupni hypertenze a izolovanou systolickou hypertenzí jako samostatnou jednotkou. V léčbě hypertenze je kladen důraz na normalizaci krevního tlaku a na kombinační léčbu podle přidružených onemocnění. Základem je dobrá kontrola systolického krevního tlaku se současnou kontrolou dalších rizikových parametrů. Nejnižší vhodný systolický krevní tlak nebyl prozatím určen. V letech 2002–2005 je publikováno několik studií prokazujících lepší výsledky s metabolicky neutrálními blokátory systému renin angiotenzin aldosteron či blokátory vápníků (moderní antihypertenziva) než s betablokátory a diuretiky (klasická antihypertenziva).

doc. MUDr. Jaromír Bystroň CSc
Pylová alergická rýma

Pollen allergic rhinitis

Sezónní alergická rýma vyvolaná přecitlivělostí na pyly patří k nejčastějším alergickým onemocněním a její prevalence stále stoupá. V České republice postihuje více než 10 % populace, u které velmi významně ovlivňuje kvalitu života, školní i pracovní výkonnost i společenské uplatnění. Navíc nejsou zanedbatelné náklady na její léčbu. Komplexní léčbou však můžeme výrazně redukovat potíže způsobené tímto onemocněním.

prof. MUDr. Jaroslav Malý CSc, prof. MUDr. Jiří Widimský DrSc., FESC
Otazníky kolem prevence a léčby tromboembolické nemoci v roce 2006

Prevention and treatment of thromboembolism disease in 2006

V obecné chirurgii je možné shrnout zásady profylaxe tromboembolické nemoci takto: A) Malé dávky heparinu a nízkomolekulární heparin (LMWH) snižují výskyt asymptomatické a symptomatické žilní trombózy a fatální plicní embolie až o 60 % a snižují všechny příčiny úmrtí. B) Malé dávky heparinu a LMWH mají podobnou citlivost a bezpečnost. C) U nemocných s nádory se má podávat LMWH ve vyšších dávkách. V délce léčby žilního tromboembolizmu se uplatňují tyto zásady: A) U nemocných s provokovanou distální žilní trombózou je krátkodobá sekundární profylaxe dostačující. B) Sekundární prevence delší než 6 měsíců je vhodná u: aktivního nádorového onemocnění, oboustranné rekurence, signifikantní získané nebo vrozené trombofilii, u neprovokovaného žilního tromboembolizmu i bez rekurence. Trombolytická léčba plicní embolie není uspokojivě vyřešena a kromě jasné indikace oběhového selhání existuje šedá zóna středně závažných plicních embolií, kde se hledají citlivé indikátory při indikaci trombolýzy.

prof. MUDr. Jaromír Hradec CSc., FESC
Léčebné využití natriuretických peptidů

Therapeutic use of natriuretic peptides

Natriuretické peptidy, zejména typu B (BNP), se staly užitečným nástrojem pro diagnostiku a diferenciální diagnostiku srdečního selhání. Jejich plazmatické koncentrace mají při srdečním selhání také nezávislou výpovědní hodnotu o prognóze nemocného. Jejich fyziologické účinky, zejména vazodilatační, natriuretický, diuretický a inhibice patologicky aktivovaných vazokonstrikčních neurohumorálních systémů, je teoreticky předurčují také k léčbě srdečního selhání. Rekombinanční lidský BNP nesiritid (Natrecor®, Scios, USA) podávaný v i.v. infuzi, byl zkoušen v několika klinických studiích u nemocných s akutním nebo akutně dekompenzovaným chronickým srdečním selháním. Vedl ke zlepšení subjektivních potíží nemocných, zejména dušnosti, i ke zlepšení hemodynamických ukazatelů (poklesu zaklíněného tlaku v plicnici). Na základě těchto výsledků byl v roce 2001 v USA registrován pro nemocniční infuzní léčbu nemocných s akutním nebo akutně dekompenzovaným srdečním selháním. V následných analýzách se však objevily pochybnosti o bezpečnosti nesiritidu. Vzniklo podezření, že zvyšuje riziko poškození nebo zhoršení renálních funkcí a může zvyšovat mortalitu. Evropská léková regulační agentura (EMEA) proto zaujala opatrné vyčkávací stanovisko. V Evropě nesiritid zatím registrován nebyl a EMEA hodlá vyčkat výsledků chystané velké mortalitní a morbiditní studie.

prof. MUDr. Luboš Sobotka CSc
Metabolické, systémové a lokální aspekty hojení ran

Metabolic, systemic and local aspects of wound healing

Hojení ran je komplexním procesem, na němž se podílejí jak systémové, tak lokální vlivy. Nezbytnou podmínkou je dostatečná zásoba substrátů pro regenerační procesy, a to buď ve formě dostatečných zásob, nebo nutriční výživy. Mezi speciální nutriční substráty patří arginin, glutamin, antioxidační vitaminy a zinek. Regenerační procesy jsou potlačovány během systémové zánětlivé reakce, zhoršené hojení je však způsobeno i psychickým stresem. Lokální podmínky vhodné k hojení znamenají především vlhké prostředí zajištěné vhodným makromolekulárním pozadím. Překvapivě vynikající výsledky na poli hojení ran jsme dosáhli s kombinací hyaluronan-jodid-jód (Hyiodine®). Uvedená látka nejen zajistila dokonalé podmínky pro hojení ran, ale zřejmě hojivé procesy i aktivně stimulovala.

prof. MUDr. Jindřiška Perušičová DrSc
Analoga inzulinu

Insulin analogues

Od roku 1922, kdy byl prvně použit inzulin v léčbě diabetika 1. typu, jsme byli svědky éry monokomponentních (MC) inzulinů, pak éry humánních (HM) inzulinů a nyní se nacházíme v éře inzulinových analog. Analoga inzulinu vycházejí z molekuly HM inzulinu, ve které záměnou některých aminokyselin v řetězci B (event. i v řetězci A) se strukturální změna projeví ve farmakokinetických vlastnostech. Krátcepůsobící inzulinová analoga, lispro, aspart a glulisin mají rychlejší nástup účinku a kratší dobu jeho trvání než regulerní, solubilní HM inzuliny a mají významně nižší riziko jednak časné postprandiální hyperglykemie a také pozdní postprandiální hypoglykemie. Aplikace dlouzepůsobícího inzulinového analoga glargin nebo detemir zajistí vyrovnaný profil bazálního inzulinu se sníženou fluktuací glykemií a významně sníží frekvenci hypoglykemií (především v noci). Správně indikovaná léčba inzulinovými analogy vede dále ke zlepšení kompenzace diabetu, často i ke snížení denních dávek inzulinu a zlepšení kvality života diabetiků.

MUDr. Pavlína Piťhová
Léčba perorálními antidiabetiky

Type 2 diabetes mellitus treatment – oral antidiabetic agents

Perorální antidiabetika jsou preparáty určené výhradně k léčbě diabetes mellitus 2. typu. V rámci léčby diabetes mellitus 2. typu se snažíme ovlivnit obě základní poruchy – inzulinorezistenci i poruchu inzulinové sekrece. Způsoby léčby, které ovlivňují především lačnou glykemii (jako metformin, thiazolidindiony) a způsoby ovlivňující především postprandiální glykemii (akarbóza, inzulinová sekretagoga, inkretin-mimetika), jsou nástroji k optimální kontrole glykemie. Inkretin-mimetika, zasahující na více hladinách regulace glukózy, jsou kvalitativně novou složkou v antidiabetické medikaci.

Sdělení z praxe

MUDr. Andrea Mažárová, MUDr. Mgr. Alan Bulava, MUDr. Martin Hutyra Ph.D, prof. MUDr. Jan Lukl CSc
Pacemakerová kardiomyopatie

V kazuistice prezentujeme klasický případ pacemakerové kardiomyopatie. Tato diagnóza vzhledem k rozmachu kardiostimulační terapie nepatří mezi rarity, ale i přesto se na ni podle našich zkušeností často nepomýšlí. Chtěli bychom upozornit na některá fakta související s touto diagnózou, a předejít tak zbytečnému vyšetřování pacientů, eventuálně nesprávně indikované léčbě.

MUDr. Jarmila Kaustová, MUDr. Alena Skřížalová
Je nutné v současné době myslet v diferenciální diagnostice také na možnou tuberkulózní etiologii onemocnění?

Je prezentována kazuistika 72leté pacientky s negativní tuberkulózní osobní i rodinnou anamnézou, u níž nebyly v průběhu hospitalizace na interním oddělení zjištěny symptomy, které by odpovídaly tbc charakteru onemocnění, kromě období septických teplot s málo odpovídajícími bakteriologickými nálezy. Na skiagramech hrudníku nebyly zjištěny změny odpovídající specifickému procesu, v popředí byly dysurické obtíže, kachektizace a nález karcinomu rektosigmoideálního přechodu verifikovaný při operaci provedené měsíc před úmrtím pacientky. Prvním upozorněním na etiologii onemocnění byl nález acidorezistentních tyčinek v MB/BacT® hemokultuře po 26 dnech inkubace v BacT/Alert systému. Identifikací bylo potvrzeno, že se jedná o Mycobacterium tuberculosis citlivé na antituberkulotika základní i rezervní řady, které bylo prokázáno i v další hemokultuře, šesti dalších vzorcích odebraných in vivo a v 16 vzorcích odebraných z různých orgánů při sekci.

Mezioborové přehledy

MUDr. Eva Jirsová
Farmakoterapie při kojení

Drug therapy in breastfeeding women

Kojení přináší celou řadu významných výhod dítěti i matce, proto by nemělo být nikdy bezdůvodně předčasně ukončeno. Farmakoterapie kojící matky je často příčinou nejistoty, zda a jak mohou léky ovlivnit kojené dítě. Údaje o možných rizicích léku lze vyčíst ze souhrnu informací o přípravku. Dalšími údaji jsou popsané kazuistiky nežádoucích účinků a sledování kojených dětí, jejichž matky užívaly léky. Rozhodnutí o tom, zda je možno při léčbě pokračovat v kojení, závisí na poměru prokázaného nebo teoreticky předpokládaného rizika a vlastním přínosu kojení. Vždy, když matka užívá léky a přitom kojí, je třeba ji dobře informovat o všech možných rizicích a prohloubit spolupráci a pečlivé sledování dítěte. Závěr článku přináší stručný přehled vybraných léků, které mohou ovlivňovat laktaci, které považujeme za kontraindikované během kojení, za rizikové nebo za kompatibilní s kojením.




« Návrat zpět »