K tématu dnešního závěrečného úvodníku roku mne přivedla drobná příhoda z jedné nedávné noční služby. Náhodou jsem byl přítomen telefonátu zdravotní sestry, která rovněž toho dne zůstávala ve službě na oddělení. Jakmile po zvednutí telefonu zjistila, že volá manžel, přešla v řeči plynule do hanáckého nářečí a já se na malou chvíli nechal unášet svou fantazií. Před očima se mi objevil obraz nedaleké vesnice odkud pochází. Obraz vesnice, rozložené mezi obilnými lány se zastávkou místní lokálky sarkasticky nazývané „hanácký pacifik“. Ale objevil jsem u sebe i pocit jisté závisti a obdivu k tomu, že je ukotvena v jakémsi rámci vztahovém, historickém a místním a je to pro ni něco naprosto přirozeného, co by snad ani nemohlo být jinak. Hanácké nářečí tak bez ohledu na vlastní obsah telefonátu otevřelo brány mé představivosti a s tím i spojených pocitů. A jelikož se nám podobná zkušenost může přihodit i v komunikaci s pacienty, rád bych se zamyslel nad řečí jako prostředkem komunikace.
Irritable bowel syndrom
Funkční střevní poruchy a zvláště syndrom dráždivého tračníku představují nejčastější onemocnění trávicí trubice. Dráždivý tračník je charakterizován poruchou vyprazdňování stolice spojené s břišním diskomfortem nebo bolestí břicha. Za nejdůležitější momenty v patogenezi se považují: a) primární porucha motility s abnormální koordinací jednotlivých oddílů tlustého střeva a patologicky vystupňovaný gastrokolický reflex; b) následky proběhlého bakteriálního zánětu tlustého střeva; c) porucha senzorické funkce střeva s viscerální hyperalgezií; d) zvýšená sekretorická aktivita kolické sliznice. Podle dominujícího klinického obrazu rozeznáváme tři varianty dráždivého tračníku: formu průjmovitou, zácpovitou a smíšenou. Diagnostika je založena na klinickém obraze nepřítomnosti závažných alarmujících příznaků. U mladších pacientů s typickou symptomatologií není potřeba provádět žádná invazivní vyšetření. U všech pacientů se závažnými symptomy a u nemocných nad padesát let je nutné provést podrobné vyšetření a vyloučit organické onemocnění tlustého střeva. Terapie onemocnění musí být komplexní a především symptomatická. Vedle dietních opatření a úpravy životního stylu se uplatňují antidiarhoika (difenyloxylát, loperamid, cholestramin), salinická a objemová laxativa, tricyklická antidepresiva a atypická neuroleptika, muskulotropní spazmolytika a nověji anagonisté 5HT3 a agonisté 5HT4 receptorů.
Therapy of venous thrombosis
V současné době se žilní trombóza léčí léky s antikoagulačním nebo trombolytickým účinkem, malé % nemocných je vhodných k chirurgické léčbě. Antikoagulační léčba se zahajuje heparinem, buď nefrakcionovaným v i. v. infuzi, nebo nízkomolekulárním heparinem s. c. a zároveň se podávají p. o. antikoagulancia (warfarin, lawarin). Nízkomolekulární hepariny mají výhodu v tom, že jejich léčba nemusí být laboratorně kontrolována, je pro pacienta pohodlnější a umožňuje ambulantní léčbu žilní trombózy. Léčba warfarinem se řídí podle výsledků protrombinového času, který se vyjadřuje v mezinárodních jednotkách INR. Důležitou součástí léčby je elastická komprese dolních končetin obinadlem nebo kompresivní punčochou II. kompresní třídy.
Hypertriglyceridemic waist and cardiovascular risk
Kardiovaskulární onemocnění mají multifaktoriální etiologii a neexistuje jeden dominantní rizikový faktor, který by byl zodpovědný za většinu jejich manifestací. Proto jsou hledány kombinované markery, které by zpřesnily současné možnosti odhadu rizika aterosklerózy a jejích komplikací. Jedním z nich je tzv. hypertriglyceridemický pas. Jde o běžný fenotyp charakterizovaný vzestupem obvodu pasu nad 90 cm a triglyceridemie nalačno nad 2 mmol/l. Hypertriglyceridemický pas je ukazatelem poruch lipidového i glycidového metabolizmu a navíc velmi dobře reflektuje patologické změny posprandiálního metabolizmu. V klinických studiích se hypetriglyceridemický pas ukázal jako užitečný dodatkový parametr pro hodnocení rizika aterosklerotických komplikací a rizika diabetes mellitus, jejichž výskyt je u nositelů tohoto fenotypu výrazně zvýšen. Pro svou jednoduchost a ekonomickou nenáročnost je hypertriglyceridemický pas ideálním parametrem pro zpřesnění odhadu kardiovaskulárních komplikací a vhodným pomocníkem při volbě léčebných strategií.
Progression of chronic kidney disease
Chronická onemocnění ledvin progredují do terminálního selhání ledvin i po stabilizaci základního onemocnění. Mechanizmus progrese stále není zcela jasný. Vedle glomerulární hypertenze může hrát roli i poškození tubulů a renálního intersticia v důsledku proteinurie a nebo přímé poškození podocytů. Progresi chronické renální insuficience lze zpomalit optimální kontrolou krevního tlaku a podáváním inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu či antagonistů angiotenzinu. Experimentální studie ukazují, že v některých případech lze např. podáváním BMP-7 nebo HGF dosáhnout i regrese glomerulosklerózy a zlepšení renální funkce.
Atrial fibrillation management – therapeutic concept in the light of evidence-based medicine
Fibrilace síní (FS) je nejčastěji se vyskytující klinicky významná srdeční arytmie, jejíž prevalence narůstá s věkem. Z toho důvodu je FS přirovnávána k epidemii moderní doby a v posledních desetiletích na sebe poutá stále větší pozornost. Prudký nárůst znalostí týkajících se etiopatogeneze a terapeutických priorit FS spolu s technologickými pokroky v oblasti katetrových ablací vyústil v potřebu revize doporučených postupů z roku 2001. Inovované doporučené postupy kardiologických společností ACC/AHA/ESC, týkající se zásad péče o pacienty s FS, byly publikovány v roce 2006. Léčebná strategie péče o nemocné s fibrilací síní zahrnuje prevenci tromboembolie, kontrolu srdeční frekvence při arytmii nebo kontrolu srdečního rytmu. Komplexní léčba FS kombinuje farmakologické a nefarmakologické léčebné postupy. Farmakologické léčebné možnosti zahrnují: antikoagulaci nebo antiagregaci, léky s negativním chronotropním účinkem na síňokomorový uzel, antiarytmika, léky modulující systém renin-angiotenzin-aldosteron, statiny. Mezi nefarmakologické postupy patří elektrická kardioverze, katetrová ablace, kardiostimulace, kardiochirurgické výkony, endokardiální implantace aurikulárních okludérů. V článku jsou popsány zásady terapeutické rozvahy, farmakologická prevence tromboembolie, farmakologická kontrola komorové frekvence, farmakologická kardioverze a farmakologické postupy k udržení sinusového rytmu a farmakologické ovlivnění remodelace srdečních předsíní.
V průběhu XIV. kongresu České internistické společnosti v Praze 16.–19. 9. 2007 opět oživnul stánek „Kdo káže vodu a pije víno,“ který je společným projektem tří brněnských klinik pod vedením Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Jedná se o grantový projekt České kardiologické společnosti, který navíc sponzoruje farmaceutická firma SOLVEY a SANOFI AVENTIS. Diagnostické přístroje jsou zdarma zapůjčeny firmou DOT diagnostics, která hradí i spotřební diagnostický materiál.
Největší klinika FN u sv. Anny v Brně a také jedna z největších interních klinik v České republice si připomíná 60. výročí svého vzniku. „V době, kdy se vnitřní lékařství dále dělí na jednotlivé obory, usilujeme o udržení struktury II. interní kliniky v celé šíři vnitřního lékařství, zejména pro potřebu pregraduální i postgraduální výuky. Jednotícím prvkem zvláště pro ambulantní část se stává metabolický syndrom, tedy současný výskyt obezity, cukrovky, vyšší hladiny cholesterolu a vysokého krevního tlaku, který výrazně urychluje průběh aterosklerózy a může mít závažné důsledky v podobě infarktu či mozkové mrtvice. Pro jeho úspěšné řešení jsou na klinice všechny předpoklady. Klinika se věnuje diagnostice a léčbě v oborech nefrologie, kardiologie, diabetologie, endokrinologie, obezitologie, revmatologie a hypertenze,“ přiblížil činnost II. interní kliniky její přednosta, doc. MUDr. Miroslav Souček, CSc., na slavnostním shromáždění k 60. výročí založení kliniky, které proběhlo koncem listopadu.
Nálezy práce ukazují špatnou kontrolu hypertenze, hypercholesterolemie a diabetu v klinické praxi praktických lékařů. Navíc bylo zjištěno, že čím byla kontrola hypertenze horší, tím byla vyšší glykemie nalačno a tím byla také vyšší koncentrace celkového cholesterolu.
Absces štítné žlázy je vzácné onemocnění s dramatickým průběhem. Vzniká nejčastěji v terénu polynodózní strumy. Infekce může být výjimečně způsobena iatrogenně. V předložené kazuistice je popsán vznik abscesu po biopsii tenkou jehlou. Infekčním agens byla Escherichia coli, která není typickým kožním patogenem. Stav vyžadoval intubaci, dočasnou tracheostomii a byl úspěšně vyřešen excizí abscesu a podáním širokospektrých antibiotik. Je zdůrazněna nutnost přísného dodržování aseptických zásad i při minimálně invazivním výkonu, jako je biopsie tenkou jehlou.
Differential diagnosis and treatment of the edema of lower extremities
Edém je definovaný jako klinicky se manifestující zvýšení objemu mezibuněčné tekutiny. Otoky mohou být generalizované nebo lokalizované. Patofyziologické mechanizmy vzniku jsou odlišné. V klinické praxi je důležité zejména diferenciálně diagnostické odlišení chronické žilní insuficience, flebotrombózy a lymfatického otoku od dalších možných příčin.
Delirium tremens
V článku doplněném dvěma kazuistikami shrnuji základní teoretické a praktické poznatky o výskytu, diagnostice a léčbě odvykacího stavu s deliriem u nemocných závislých na alkoholu. Snažím se upozornit na rizika s touto poruchou a její léčbou spojená. V článku vycházím převážně z praktických zkušeností s léčbou těchto pacientů na našem oddělení.
Nezvládnuté pracovní situace mohou podpořit neprofesionální chování, jímž se sestra brání nepříjemnému psychickému napětí. V přípravě na zdravotnickou profesi se fyzické a psychické nároky prověřují. Nezanedbatelné je období adaptace sester na povolání. Prevencí profesionální deformace či syndromu vyhoření jsou nácviky vhodných reakcí sester v modelových konfliktních situacích. Náročnou pracovní situaci zažívají sestry ve vztahu s pacientem, v pracovních vztazích a dalšími stresory mohou být materiální a organizační nedostatky. Dochází k narušení fyzické, psychické a sociální pohody. Osobnost sestry je předpokladem získání důvěry ze strany pacienta. Mění se a formuje v opakovaných střetech s náročnými životními situacemi. Termín profesionální deformace je takový postoj zdravotníka, u kterého se vlivem návyku projevuje otupělost, netečnost až cynizmus ve vztahu k nemocnému. Jedním z východisek, jak upravovat nesprávné postoje a chování, jsou sesterské porady a vizity.