Interní medicína pro praxi, 2007, číslo 6

MUDr. Karel Nešpor CSc

Lékař a technika čili Zamotán a vymotán

MUDr. Michal Vrablík Ph.D

Omega-3 mastné kyseliny a kardiovaskulární onemocnění

Omega-3 fatty acids and cardiovascular diseases

Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny a jejich účinky nejen na kardiovaskulární systém přitahují pozornost odborné i laické veřejnosti již řadu let. Výsledkem jsou tisíce článků a řada monografií, které se zabývají především vlivem konzumace omega-3 mastných kyselin rybího (v menší míře i rostlinného) původu na kardiovaskulární systém. Zvýšení konzumace rybích olejů či doplňků s obsahem eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) kyseliny jsou součástí většiny odborných doporučení pro prevenci kardiovaskulárních příhod. Přes množství dat z laboratorních, experimentálních i klinických studií přetrvává řada otázek. Jaký typ a forma omega-3 mastných kyselin je z hlediska kardiovaskulárního systému nejvhodnější? Jaká je vhodná denní dávka? Který z mnoha mechanizmů účinku rybích olejů je nejdůležitější při snižování rizika cévních příhod? Jaká je tolerance potravinových doplňků s obsahem rybích olejů? Na některé z mnoha otázek se pokusíme najít odpovědi v následujícím textu.

doc. MUDr. Jiří Vaništa CSc, prof. MUDr. Jiří Beran CSc

Zdravotní rizika cestování a jejich prevence

Health risks of travelling and their prevention

Cestovní lékařství je nový lékařský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčením nemocí vznikajících v souvislosti s cestováním. Základem prevence těchto onemocnění je podrobná informace cestovatele o všech zdravotních rizicích v oblasti, kterou hodlá navštívit. V článku uvádíme stručný návod, jak předcházet poruchám zdraví způsobeným teplým klimatem, slunečním zářením, dopravou a jak se chránit před úrazy.

prof. MUDr. Václav Zamrazil DrSc, doc. MUDr. Karel Vondra DrSc

Štítná žláza a diabetes

Diabetes mellitus and thyroid disorders

Kombinace diabetu (DM) a tyreopatií je častější, než odpovídá jejich výskytu v populaci (asi 5–7 %), a znamená často problémy. Poruchy glykoregulace a diabetes mellitus se vyskytují u 10–20 % tyreopatií, nejčastěji u tyreotoxikózy Graves – Basedowova typu. Základem léčby je úprava tyreoidální funkce, která může v časných fázích zabránit vzniku trvalého diabetu. U DM se vyskytuje tyreopatie zejména při jeho autoimunitním původu (DM 1, LADA). Nejčastější je vznik autoimunitní tyreoiditidy, protilátky proti tyreoidálním antigenům se vyskytují u 30–60 % žen s DM 1 vzniklým v časné dospělosti. Porucha funkce (hypo – i hypertyreóza) zhoršuje kompenzaci DM a zvyšuje rizika dalších poruch. Nejzávažnějším problémem je současný výskyt DM a tyreopatií v graviditě, kde je ohrožen zdravotní stav matky i vývoj plodu.

MUDr. Jiří Krupička Ph.D

Léčba hypertenze v rámci prevence mozkových příhod

Treatment of hypertension within the scope of stroke prevention

Hypertenzní choroba (jak systolický, tak diastolický krevní tlak – sTK resp. dTK) má přímou souvislost i s výskytem centrálních mozkových příhod (CMP). Ovlivněním hypertenze zabráníme CMP v daleko větší míře než ovlivněním jiných rizikových faktorů. Léčba hypertenze tedy patří k základním krokům primární a sekundární prevence CMP. Některé studie naznačují, že určité skupiny přípravků mají proti jiným v léčbě hypertenze větší dopad v prevenci CMP. Článek se snaží o shrnutí recentních poznatků.

prof. MUDr. Vítězslav Kolek DrSc

Sarkoidóza – dosud nepoznaná (1)

Sarcoidosis – unrecognized

Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie (9). Morfologický obraz sarkoidózy tvoří epiteloidní granulomy v různých orgánech a tkáních, které vznikají akumulací T-lymfocytů a transformovaných makrofágů. V granulomech nedochází ke kaseifikační nekróze, může být přítomna nekróza fibrinoidní s následnou resorbcí nebo vznikem centrální hyalinní fibrózy (3). Název onemocnění je sice odvozen z prvních histopatologických popisů, ale stanovení diagnózy sarkoidózy dnes stojí na syntéze morfologických, klinických, rentgenologických, funkčních a imunologických údajů. Tyto charakteristiky spojuje tzv. deskriptivní definice sarkoidózy z r. 1991 (22). Současné názory na diagnostiku a terapii nemoci shrnuje klinické doporučení Americké hrudní společnosti (ATS), Evropské respirační společnosti (ERS) a Asociace sarkoidózy a jiných granulomatózních nemocí (WASOG) z r. 1999 (6). V současnosti stále nelze odpovědět na základní otázku týkající se etiologie sarkoidózy a otázku „kompartmentalizace imunitní reakce“ s aktivací, transformací a distribučními změnami v celém imunitním systému. Proto také přetrvávají problémy s optimální léčbou a klasifikací nemoci. Přestože se lze s projevy sarkoidózy setkat téměř v každé tkáni, významně převažují respirační příznaky, konkrétně postižení plic a nitrohrudních uzlin.

MUDr. Dalibor Musil Ph.D

Hrozí tomuto nemocnému recidiva tromboembolické choroby?

Is the patient in danger of recurrence of thromboembolic disease?

Článek se zamýšlí nad optimální dobou trvání sekundární tromboprofylaxe po prodělané tromboembolické nemoci (TEN) a nad pravděpodobností její recidivy. Zdůrazňuje individuální přístup k pacientům po prodělané TEN. Snaží se dát lékařům návod, jak u konkrétního nemocného co nejlépe odhadnou nebezpečí opakování onemocnění. Ukazuje, že odpověď na otázku, jaká je optimální délka antikoagulační léčby, vede přes stratifikaci nemocných podle rizika recidivy TEN na málo rizikové a vysoce rizikové. K tomuto rozdělení pacientů se v současnosti používají následující parametry – pohlaví, hladina D-dimérů v průběhu a po ukončení antikoagulační léčby, přítomnost nebo nepřítomnost aktivního nádorového onemocnění a trombofilního stavu s vysokým rizikem recidivy, průkaz starých posttrombotických změn při ultrazvukovém vyšetření, TEN v osobní anamnéze.

prof. MUDr. Miroslav Merta CSc, MUDr. Jana Reiterová Ph.D, Ing. Jitka Štekrová

Polycystická choroba ledvin

Polycystic kidney disease

Polycystická choroba ledvin autosomálně dominantního typu (PCHLAD) je nejčastější dědičné onemocnění ledvin s frekvencí výskytu až 1:500. Jedná se o geneticky heterogenní onemocnění způsobené mutacemi v genu PKD1 (na 16. chromozomu) nebo v genu PKD2 (na 4. chromozomu). K selhání ledvin dochází u pacientů s mutacemi v PKD1 genu v průměru v 54 letech a s mutacemi v PKD2 genu v 74 letech. Typickým nálezem je nález zvětšených ledvin prostoupených cystami. Senzitivní neinvazivní diagnostickou metodou je ultrazvuk ledvin. Již ve stadiu normálních renálních funkcí je přítomna hypertenze až u 70 % pacientů. Mezi další renální komplikace patří infekce močových cest, nefrolitiáza, hematurie, krvácení do cyst. PCHLAD je systémové onemocnění s častými extrarenálními projevy onemocnění. Nejčastěji se jedná o cysty v jiných orgánech (játra, event. pankreas, slezina). Nejzávažnější komplikací je ruptura z mozkového aneuryzmatu vedoucí k subarachnoidálnímu krvácení. V současné době je věnována pozornost různým terapeutickým možnostem, jak zamezit růstu cyst a progresi onemocnění. Dalším dědičným cystickým onemocněním je polycystické onemocnění ledvin autosomálně recesivního typu (PCHLAR) vyznačující se cystickým postižením ledvin a často jaterní fibrózou s portální hypertenzí. Za onemocnění jsou zodpovědny mutace v PKDH1 genu (na 6. chromozomu). U novorozenců s PCHLAR jsou většinou ledviny zvětšené s neostrým ohraničením kůry a dřeně. Jedná se o autosomálně recesivní onemocnění, ultrazvuk rodičů je bez nálezu cyst. K selhání ledvin dochází většinou již v dětském věku.

doc. MUDr. Pavel Horák CSc

XXVI. dny mladých internistů České republiky a Slovenska v Olomouci

Ve dnech 31. 5. a 1. 6. 2007 se v Olomouci uskutečnily XXVI. dny mladých internistů České republiky a Slovenska. Střídavé konání této akce v Martině a v Olomouci se již stalo tradicí a opět se jí zúčastnila řada mladých lékařů z obou republik.

MUDr. Miroslav Šuta

Zdravotní rizika ftalátů v souvislosti se zdravotní péčí a možnosti jejich redukce

Health risk reduction of medical aplication of phatalates (DEHP)

Ftaláty jsou estery kyseliny ftalové, skupina masově syntetizovaných chemických látek se schopností kumulovat se v biologických tkáních. Toxicita ftalátů pro člověka i zvířata vzbuzuje znepokojení, ačkoli její přesné mechanizmy a její úroveň se u jednotlivých ftalátů mohou lišit. Lékařská péče patří k významným zdrojům expozice člověka ftalátům, zejména di (2-etylhexyl) ftalátu (DEHP). Zdrojem ftalátů jsou zdravotnické pomůcky vyrobené z polyvinylchloridu (PVC), např. infuzní a transfuzní sety, soupravy pro hemodialýzu a parenterální výživu, kyslíkové masky atd. Komerčně dostupné jsou však bezpečnější alternativy z materiálů neobsahujících ftaláty např. z polypropylenu (PP), polyetylenu (PE), etylen vinyl acetátu (EVA) nebo silikonu. Řada zdravotnických zařízení proto přijímá politiku ochrany pacientů před zbytečnou expozicí ftalátům, zejména DEHP.

MUDr. Aleš Vidlář, MUDr. Radovan Vrtal, doc. MUDr. Vladimír Študent Ph.D

Farmakologická léčba hyperaktivního močového měchýře a urgentní inkontinence

Pharmacological treatment of overactive bladder (oab) and urge urinary incontinence

Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je stresující chronický stav charakterizovaný urgencí, s/nebo urgentní inkontinencí, obvykle provázený častým močení a nykturií. Postihuje miliony lidí na celém světě, nezávisle na věku, pohlaví a rase. Prevalence vzrůstá s věkem a je relativně větší u žen než u mužů. Léčba OAB je zaměřena na snížení vyčerpávajících symptomů a zlepšení celkové kvality života pacientů. Ve sdělení je podán přehled o známé farmakologické léčbě OAB a UI se zaměřením na anticholinergika (léky 1. linie).

MUDr. Jitka Vlašínová Ph.D

Algoritmus vyšetření při synkopě

MUDr. Marek Hakl Ph.D, MUDr. Radovan Hřib

Farmakoterapie léčby onkologické bolesti

Bolest patří mezi jeden z nejčastějších počátečních příznaků onkologického onemocnění často se podílející na zhoršování kvality života pacientů. Základní strategie farmakologické léčby bolesti vychází ze třístupňového žebříčku WHO. Základ terapie tvoří neopioidní analgetika, v případě jejich neúčinnosti se přidávají slabé opioidy, které mohou být následně nahrazeny opioidem silným. V případě selhání léčby je vhodné se obrátit na specializované pracoviště léčby bolesti.

MUDr. Jana Lacinová

Zpravodaj SAI

Stanovisko výboru Sdružení ambulantních internistů ČR (SAI) k dokumentům ČLK "Věcný záměr novely zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb." a "Reforma zdravotnictví – co si na nás připravila vláda" (8. 6. 2007)