„…lázně…“, slovíčko, které u většiny populace evokuje představu dovolené, spojené s pohodou, klidem, procházkami po kolonádě s pohárkem minerální vody v ruce a sem tam nějakou procedurou, která ovšem ztracené zdraví nenavrátí… Bohužel i mezi odbornou veřejností panuje často názor, že náklady na lázeňskou léčbu zbytečně odčerpávají prostředky, které by mohly být dle jejich názoru využity mnohem ekonomičtěji, např. na vyšší platby pro ambulantní složku nebo nemocnice. Ve skutečnosti však náklady zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči nepřesahují 2 % celkových nákladů a dále každoročně klesají. Pokusíme se proto i o pohled z „druhé“ strany, a to z prostředí lázní zaměřených na léčbu nemocí srdce a cév, které se svými 700 lůžky řadí k deseti největším v České republice.
The most frequent cause of cough and its treatment
Kašel patří mezi nejdůležitější obranné mechanizmy lidského organizmu, je však také častým symptomem mnoha i velmi závažných onemocnění. V článku jsou popsány nejčastější příčiny kašle, základní diferenciálně diagnostické postupy a možnosti léčby.
Nonpharmacological treatment modalities in atrial fibrillation management
Fibrilace síní (FS) je arytmie s významnou epidemiologickou a klinickou závažností a přitom i variabilitou různých klinických situací. Správná volba diagnostických a léčebných postupů by měla vycházet z doporučení kardiologických společností. V předcházející první části článku byly popsány farmakologické možnosti léčby FS. Tato závěrečná část textu je zaměřena na nefarmakologické způsoby léčby, zahrnující provedení elektrické kardioverze, ablační způsoby léčby, využití kardiostimulace a jiné katetrizační techniky, kardiochirurgickou léčbu. Závěrem je zmíněna léčba FS u pooperačních stavů, při infarktu myokardu, při preexcitaci, při hypertyreóze, v těhotenství, při hypertrofické kardiomyopatii a při plicních onemocněních.
Oral agents
Jednou z nejvýznamnějších změn v léčbě nemocných s DM 2. typu pomocí PAD jsou vydaná „Nová doporučení (guidelines) pro DM 2. typu“, která připravily IDF, EASD a ADA. Strategie léčby se mění s důrazem na časné zahájení farmakologické léčby lékem 1. volby metforminem. K 5 třídám PAD přibyla v současné době 6. třída – glitpiny, která zastupuje novou inkretinovou strategii léčby DM 2. typu. Od perorálního antidiabetika nevyžadujeme pouze snížení glykemií, ale řadu dalších schopností jako dlouze trvající a nezměněný účinek, nezvyšování hmotnosti, minimální vedlejší účinky a pozitivní ovlivnění kardiovaskulárního rizika.
Cholelithiasis
Žlučové kameny, cholecystolitiáza a choledocholitiáza, jsou stálým a pro svoji asi 10% prevalenci i nákladným zdravotnickým problémem v celém světě. Velkého pokroku bylo dosaženo poznáním, že supersaturace žluči cholesterolem je sice ne jediným, ale přesto základním předpokladem pro vznik cholesterolových nebo smíšených kamenů. Ty jsou alespoň v Evropě a USA nejčastější (90 %). Zbývajících 10 % jsou kameny pigmentové. Podle některých údajů 30 %, podle jiných dokonce 70 % nemocných se žlučovými kameny je bez klinických obtíží. Mezi typické příznaky cholelitiázy patří biliární dyspepsie a biliární kolika. Hlavními komplikacemi jsou cholecystitida a cholangoitida. Ta poslední je provázená syndromem cholestázy, jedním z nejobtížnějších diferenciálně diagnostických stavů. To je také důvodem vývoje celé řady zobrazovacích vyšetřovacích metod, a to nejen k diagnostice kamenů, ale zejména odlišení extrahepatální od intrahepatální cholestázy, poněvadž není známa žádná laboratorní metoda, která by odlišení umožnila. Ze zobrazovacích metod jsou pro klinickou praxi tč. nejvýznamnější USG a ERCP. Kauzální léčba žlučových kamenů je v jejich odstranění laparoskopickou cholecytektomií nebo endoskopickými metodami (ERCP), pokud jsou kameny ve žlučových cestách. Jiné metody užíváme při řešení takzvané obtížné cholelitiázy. Bezpříznakovou cholecystolitiázu není třeba léčit. Perorální disoluční léčba (žlučové kyseliny chenodeoycholová a ursodeoxycholová) nesplnila naděje do ní vkládané a je omezena jen na nemocné, kteří nejsou schopni podstoupit léčbu chirurgickou.
Rationale antibiotic therapy with a focus on the newest antibiotic
Celosvětová situace nutí experty k zamyšlení nad zhoršující se situací v účinnosti antimikrobiální terapie. Mikrobiální rezistence narůstá u nemocničních i komunitních patogenů a týká se systémových i topických ATB (antibiotik). Jde o problém mezioborový. Nevhodně doporučená ATB (antibiotická) terapie s sebou nese riziko mikrobiální rezistence, lékové toxicity i jiných komplikací terapie. Zachování účinnosti antibiotické terapie i v budoucnu předpokládá racionální přístup k antimikrobiální terapii a vyžaduje kromě několika málo urgentních situací důsledné vyšetření nemocného. Na terapii by se měl podílet tým odborníků, ve kterém zaujímají významnou pozici antibiotická centra ve spolupráci s infektology. Potřeba nových antibiotik je nezbytná, jejich zařazení do běžné praxe však musí být uvážlivé. Lze doporučit jejich použití pouze ve vybraných situacích. Ve většině případů se vystačí s dosavadním spektrem přípravků, ať již v monoterapii nebo v kombinacích. Je podána charakteristika některých nových antibiotik i jejich potenciální indikace u infekcí vyvolaných „problémovými“ bakteriemi.
Infection caused by Varicella-zoster virus and its therapy
Herpes zoster (pásový opar) je zánětlivé onemocnění spinálních ganglií a zadních kořenů míšních nebo mozkových nervů, které vzniká reaktivací herpetického viru Varicella-zoster (VZV). Primoinfekce tímto virem probíhá nejčastěji v dětském věku jako generalizovaný výsev typického exantému – varicela (plané neštovice). Pásový opar se projevuje typickou kožní erupcí v příslušných postižených dermatomech a alogickým syndromem převážně u disponovaných jedinců, jimiž jsou zejména starší dospělé osoby a zejména imunokompromitovaní a onkologičtí pacienti. Onemocnění u nich relativně často zanechává dlouhodobé a trvalé následky nejčastěji ve formě postherpetické neuralgie (PHN).
Kazuistika prezentuje případ 65letého pacienta, u něhož byla opakovaná synkopa dominujícím příznakem plicní embolie. Synkopa jako příznak plicní embolie je popisována až u 1/3 pacientů s plicní embolizací. V další části jsou pak rozebírány ostatní příznaky, které mohou plicní embolizaci doprovázet a které mohou lékaři pomoci stanovit správnou diagnózu.
Depression in elderly
Článek pohlíží na deprese seniorů jako na závažné interdisciplinární onemocnění, zmiňuje jeho základní etiologické faktory, poukazuje na symptomatologická specifika deprese ve vyšším věku, akcentuje potřebu adekvátní léčby, věnuje se specifickým farmakoterapeutickým aspektům a uvádí nejnovější poznatky o možnostech a limitech léčby antidepresivy.
Syndrom vyhoření (burn out) se vyskytuje ve všech subjektivně náročných povoláních, kdy nastává nerovnováha mezi emočními stavy a postupně dochází k vyčerpání psychických i fyzických rezerv člověka. Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních patří právě k těm náročným profesím, kde se syndrom vyhoření může projevovat častěji. I když příznaky syndromu vyhoření jsou mnohovrstevné a projevují se různě, nelze je přesně vymezit. Je nutné brát v úvahu, že tady jsou, a věnovat pozornost jejich prevenci.