Porovnáme-li pořadí v evropské kojenecké úmrtnosti (29 sledovaných států, první Island: 2,3 promile, nejhorší Rumunsko: 16,8 promile, šestá ČR: 3,4 promile) s pořadím v predikovaném věku dožití při narození (ČR je dvacátá z 31 evropských zemí – nejlepší Island 79,5 let muži a 83,6 let ženy, ČR 73,0/79,3, nejhorší Rusko 59,0/72,4), musíme konstatovat, že mezi narozením a úmrtím dochází v ČR k největšímu negativnímu posunu z evropských zemí mezi těmito dvěma parametry. ČR se dostává v hodnocení standardizované úmrtnosti v případě mužů na 19., a v případě žen dokonce na 21. místo z 31 sledovaných evropských zemí – nejlepší je opět Island, muži: 623,8/100 000 obyvatel, ženy: 435,4, ČR 1076,7/657,7, nejhorší Rusko 2226,6/1034,5 (největší diference mezi pohlavími, připisovaná démonu alkoholu) – vesměs se jedná o data za r. 2005.
Hyperprolactinemia in practice
Výskyt prolaktin secernujících adenomů, které vyžadují léčbu, se v naší populaci odhaduje na 600–700 na 1 milion obyvatel. Prevalence všech hyperprolaktinemií, tedy i nehypofyzárního původu v neselektované populaci, se odhaduje na 0,4 %. Setkáváme se s ní za četných fyziologických stavů, při použití některých farmak, doprovází endokrinologická i neendokrinologická onemocnění. Diferenciální diagnostika hyperprolaktinemií nemusí být jednoduchá. Hyperprolaktinemie způsobuje infertilitu, poruchy menstruačního cyklu s hypoestrinizmem a galaktoreu u žen, ztrátu libida i potence s potlačením sekrece testosteronu u mužů. Za situací, kdy působí klinické příznaky, je nutno hyperprolaktinemii léčit. Léčbou první volby je použití dopaminergních agonistů. Z nich je u nás k dispozici bromokriptin, quinagolid a kabergolin. Vysoké dávky kabergolinu mohou zvyšovat incidenci nedomykavosti srdečních chlopní, v léčbě hyperprolaktinemií se však používají většinou nízké dávky, po kterých poškození chlopní pozorováno nebylo. Pouze malá část prolaktin secernujících adenomů je rezistentních na medikamentózní léčbu nebo ji netoleruje. Zde pak mají svá specifická místa neurochirurgie a ozáření gama nožem. Zvláštní pravidla platí pro léčbu prolaktin secernujících adenomů v graviditě.
Nucleotides as nutritional components essential for growth, regeneration and imunity
V obdobích růstu a stárnutí, infekčního onemocnění a rekonvalescence je třeba zabezpečit zvýšený příjem nejen všech složek nutrice, ale také tzv. dietárních (mono-, oligo-, poly-) nukleotidů (dNT), které jako DNA a RNA jsou vždy obsaženy v potravinách rostlinného i živočišného původu. Bylo prokázáno, že dNT jsou důležité pro podporu vývoje a růstu v postnatálním období (mléčné formule) i pro podporu regenerace a normalizace metabolických, fyziologických a imunitních funkcí při stárnutí, chronických onemocněních a pooperační rekonvalescenci (suplementace některých potravin). Jsou také součástí potravin pro zvláštní účely zahrnutých do preventivních programů, které jsou skladebně zaměřeny pro kompenzace malnutrice v oblastech válečných konfliktů, přírodních katastrof a posílení imunitních funkcí populace v regionech postižených průmyslovým znečištěním nebo před obdobími očekávaných epidemií. Aplikace dNT do potravin a potravinových doplňků je v souladu s vytýčenými cíli SZO zahrnutými v programu Výživa pro zdraví v 21. století (WHO 1998), který je zaměřen na snížení mortality na infekční a chronické (kardiovaskulární, nádorové a neurodegenerativní) nemoci, a také na zdravé stárnutí (zvýšení kvality života).
Can the fibre-rich food prevent cancer and heart stroke?
Nízký příjem vlákniny ve stravě západních civilizací je svázán se vznikem civilizačních nemocí, kromě jiného se vznikem ischemické choroby srdeční a kolorektálního karcinomu. Doporučená denní dávka vlákniny 25–30 g je naplňována sotva z poloviny, podle studie amerických vědců 15 g, dle recentního českého průzkumu 12 g denně. V epidemiologických studiích je obtížné rozlišit vliv nedostatku vlákniny, nedostatku vitaminů a antioxidantů, vysoké energetické denzity a vysokého příjmu saturovaných tuků. V intervenčních studiích jsou výsledky rozporuplné, přesto zvýšení příjmu vlákniny snižuje incidenci akutních koronárních příhod a mortality na ischemickou chorobu a v určitých věkových skupinách i celkové mortality. Stejně tak zvýšený příjem vlákniny, nejvíce v zelenině, snižuje incidenci vzniku adenomů a kolorektálního karcinomu.
Drug interactions with can endanger diabetic patients in CR
Lékové interakce diabetiků představují problém zejména proto, že tito lidé často dlouhodobě užívají více než jeden lék. Tento článek popisuje lékové interakce antidiabetik, ACE-inhibitorů (ACE-I), blokátorů receptorů pro angiotenzin (ARB) a statinů. Je zdůrazněno, že hyperkalemie způsobená ACE-I nebo ARB je potencována současným podáním spironolaktonu, což je v klinické praxi podceňováno. Statiny jsou metabolizovány různými izoenzymy P-450, takže jejich lékové interakce jsou různé. Například klarithromycin výrazně zvyšuje plazmatické koncentrace simvastatinu, atorvastatinu a lovastatinu, ale nikoli fluvastatinu.
Autoři popisují případ 79letého muže s hypoosmolárním syndromem. Potíže nemocného byly nejdříve dávány do souvislosti s předpokládanou nepřiměřenou hypersekrecí antidiuretického hormonu při jinak asymptomatickém tumoru hlavy pankreatu. Nádor slinivky byl úspěšně chirurgicky odstraněn, patolog zhodnotil resekát jako dobře diferencovaný endokrinní tumor, ale potíže nemocného přetrvávaly dál. Při dalším vyšetření jsme u pacienta diagnostikovali panhypopituitarizmus s hyperprolaktinémií. Počítačová tomografie odhalila makroadenom hypofýzy. Substituce hypopituitarizmu a léčba dopaminergním agonistou vedly k úplné normalizaci vnitřního prostředí a potíže pacienta ustoupily. Sdělení dokládá vzácný simultánní výskyt dvou endokrinních tumorů manifestujících se ve vysokém věku.
Facial dermatoses – review and treatment
Každý 4.–6. pacient v ambulantní praxi má kožní problémy, jejichž pestrost a specifita jsou ovlivněny mnoha faktory, jedním z nich je lokalizace kožního onemocnění. Lokalizace může být u některých chorob typická – tzv. predilekční. V prvním díle článku je uvedena problematika acne vulgaris včetně terapeutických postupů. Druhá část práce bude navazovat rozborem několika dalších typických obličejových dermatóz.
Pharmacology of insomnia
V krátkém přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky nespavosti, jejich možné příčiny, stručný přehled léčebných možností, podrobněji jsou rozvedeny možnosti farmakologie nespavosti, její rozdělení podle typů insomnie z různých pohledů.
Úvod – Diabetes mellitus 2. typu je chronická progresivní nemoc, jejímž konstantním následkem jsou cévní komplikace. Již před časem bylo jasně prokázáno, že vyšší glykemie znamená vyšší riziko komplikací diabetu. Intervenční studie, které hodnotily efekt zlepšené kompenzace diabetu na snížení rizika makrovaskulárních komplikací, však donedávna přinášely rozporuplné výsledky. Na jedné straně výsledky velkých prospektivních klinických studí (ADVANCE, ACCORD a VADT, UKPDS) jasně prokázaly, že snížení glykemie k normálním hodnotám snižuje riziko kardiovaskulárních komplikací, na straně druhé však vedou k úvaze o revizi terapeutické strategie léčby pacientů s diabetem 2. typu. Výsledky studie ADVANCE jsou pro pochopení těchto diskrepancí a současně pro navržení optimální strategie pro léčbu diabetu 2. typu naprosto klíčové.
V oblasti vzájemného vztahu mezi zdravotníkem a nemocným má nezastupitelnou roli sociální komunikace. Komunikace je v obecné rovině definována jako sdělení informací nebo vzájemná výměna informací prostřednictvím nejrůznějších signálů a prostředků. Jde-li o výměnu informací mezi lidmi, hovoří se o sociální komunikaci nebo sociální interakci. Komunikace v rámci profese vyžaduje zcela zvláštní dovednosti, kterým se musí profesionální pracovníci naučit již během přípravy na své budoucí povolání.
Pálení žáhy je typický projev refluxní nemoci jícnu. Často se vyskytuje ve vazbě na určité situace a jídla. Ve většině případů je průběh refluxní nemoci jícnu protrahovaný a vyžadující dlouhodobou léčbu. Dominantní úlohu ve farmakoterapii mají inhibitory protonové pumpy. Úprava stravovacích návyků a režimová opatření podporují dlouhodobou kontrolu onemocnění a redukci potřebné medikace.
Vitamin K je antagonistou warfarinu a ethylbiskumacetátu. Z údajů o obsahu a využití vitaminu K1 (fytomenadion = phytonadion = fylochinon) obsaženém převážně v rostlinách by příjem vyvážené a pestré stravy obsahující adekvátní, obecně doporučovaný podíl zeleniny neměl negativně ovlivnit interakce mezi těmito dvěma látkami, proto se nejeví účelné omezovat příjem listové a košťálové zeleniny. Při pravidelném užívání těchto perorálních antikoagulancií je nejdůležitější kontrolovat testy krevní srážlivosti a dávku účinné látky (warfarinu, ethylbiskumacetátu) aktuálně upravovat a tím současně zajistit účinnost i bezpečnost léčby, aniž bychom museli usměrňovat příjem zeleniny. Jistě je namístě o vzájemné interakci vitaminu K a warfarinu pacienta poučit (např. s ohledem na možné excesivní nebo alternativní stravovací zvyky pacienta).