Interní medicína pro praxi, 2009, číslo 3

doc. MUDr. Dalibor Sedláček CSc

Dobrá spolupráce kliniků i v době vrcholné techniky znamená velký přínos pro nemocné

doc. MUDr. Jaromír Bystroň CSc

Moderní léčba průduškového astmatu

Modern treatment of bronchial asthma

Autor předkládá současný pohled na průduškové astma jako na chronické onemocnění s celosvětovým zdravotním, ekonomickým i společenským významem. Uvádí cíle a postupy léčby, které vycházejí ze současných mezinárodních konsenzů a jsou součástí strategie prevence, diagnostiky a léčby specialistů pečujících o pacienty s průduškovým astmatem v České republice.

prof. MUDr. Petr Broulík DrSc

Výživa a její vztah ke kostnímu metabolizmu

Nutrition and its relationship to bone metabolism

Osteoporóza je závažné onemocnění civilizované společnosti vedoucí ke zlomeninám, jejichž komplikace mohou vést až ke smrti. Zatímco máme bohatou literaturu vztahující se k účinku jednotlivých léků na metabolizmus kosti, literatura zabývající se vztahem výživy a stopových prvků na metabolizmu kosti je ojedinělá. Stále větší pozornost je ale věnována požadavkům na adekvátní výživu během celého života a jejího vztahu k osteoporóze. Správná výživa s dostatkem bílkovin je nesmírně důležitá pro normální metabolizmus kostí. Kumulativní vliv výživy je významný především v určení vrcholu kostní hmoty a dalšímu udržování kostní hmoty po celý život. Kost vyžaduje mnoho nutričních faktorů, aby zůstala zdravá a pevná. Jde o vitamin D, kalcium, fosfor, zinek, mangan, měď, vitamin K a C a dostatek proteinů. Zvláště dostatek kalcia (500 až 1500 mg denně) a vitaminu D (denní dávka doporučovaná 800 IU denně) jsou pro kost nezbytné. Důležitý je dostatek vitaminu D a kalcia během růstu k dosažení vrcholu kostní hmoty předurčeného geneticky. Naše schopnost přesně najít vztah mezi jednotlivými nutričními faktory nebo i celou dietou při výstavbě a udržování kostní hmoty je limitována metodologickými potížemi.

MUDr. Igor Kiss Ph.D

Novinky v léčbě pokročilého kolorektálního karcinomu

Advances in treatment of advanced colorectal carcinoma

Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější nádory zažívacího traktu. Největším pokrokem v oblasti léčby pokročilého onemocnění bylo zavedení cílené léčby do klinické praxe. Kombinace chemoterapie a biologické léčby prokázala aditivní efekt, který se projevuje nárůstem léčebných odpovědí, prodlouženým mediánem přežití, nárůstem sekundární operability původně inoperabilního onemocnění a také příznivě ovlivňuje kvalitu života léčených pacientů.

MUDr. Jan Blatný

Krvácení a jeho léčba – (nejen) hematologický problém

Bleeding and it’s treatment – chalenge not only for the haematologist

Krev je od nepaměti spojována s medicínou a krvácení je dodnes jednou z hlavních příčin úmrtí i v zemích s vyspělým zdravotnictvím. Správná a včasná diagnóza stejně jako léčba krvácení je nezbytnou podmínkou pro záchranu života tam, kde jej krevní ztráta ohrožuje. Autor shrnuje základní etiologii a patogenezi krvácení se zvláštním zaměřením na závažné, život ohrožující krvácení (ŽOK). Na základě současných znalostí pak formuluje obecná doporučení užitečná při stanovení správné diagnózy a při léčbě krvácení a její monitoraci.

MUDr. Pavel Havránek

Komplexní přístup k nemocným s vysokým kardiovaskulárním rizikem z pohledu internisty

Complex approach to patients at high cardiovascular risk from the perspective of an internist

Práce uvádí diagnostické možnosti při rozpoznávání nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Všímá si významu klasických i nových rizikových faktorů. Autor probírá možnosti nefarmakologické i farmakologické léčby, směřující ke snížení zjištěného vysokého rizika. Podrobněji jsou probrány dnešní zásady pro intervenci hypolipidemiky, antihypertenzivy a antiagregačními léky.

doc. MUDr. Jiří Herman CSc

Kompresivní terapie v prevenci a léčbě žilních onemocnění dolních končetin

Compressive therapy in venous diseases

Kompresivní terapie má zásadní význam v léčbě i prevenci žilních onemocnění dolních končetin. Lze ji realizovat formou kompresivní bandáže, kompresivních punčoch nebo intermitentní pneumatické komprese. Její indikace často spočívá na tradici či empirii, chybí randomizované klinické studie. Článek se snaží poskytnout hrubou orientaci v indikacích kompresivní terapie v prevenci a léčbě žilních onemocnění dolních končetin.

MUDr. Hana Sýkorová

Cushingův syndrom jako projev generalizovaného karcinoidu žaludku

Cushing‘s syndrome as a manifestation of generalized gastric carcinoid

Cushingův syndrom vzniká autonomní nadprodukcí glukokortikoidů. Dělí se na primární, který je způsoben nadprodukcí glukokortikoidů adenomem, karcinomem nebo hyperplázií nadledvin. Sekrece ACTH je potlačena. V případě sekundárního Cushingova syndromu jde o primární nadprodukci ACTH v hypothalamo-hypofyzární oblasti nebo ektopicky. Hladina ACTH je normální nebo vysoká. Ektopická nadprodukce je méně častá, nejčastěji je zdrojem malobuněčný karcinom plic, thymom, méně často karcinoidy a další malignity. Incidence karcinoidů je od 0,7–2,1/100 tisíc obyvatel. Přestože se častěji vyskytují v oblasti trávicího traktu než v oblasti plic a bronchů, bývají gastrointestinální karcinoidy vzácněji příčinou nadprodukce ACTH než plicní karcinoidy. Karcinoid žaludku patří mezi vzácně se vyskytující endokrinní tumory zažívacího traktu, často bez klinické manifestace. U 80leté pacientky byl příčinou Cushingova syndromu generalizovaný karcinoid žaludku.

prof. MUDr. Alena Pospíšilová CSc

Základní principy péče o chronickou ránu

Basic principles of chronic wound management

Autorka se ve svém článku zabývá základními principy péče o chronickou ránu, o které se opírá wound management. Zásadním požadavkem v léčbě chronických ran a péči o tyto rány je určení příčiny a identifikace faktorů, které by mohly prolongovat hojení. Dalším předpokladem zdárného hojení je odstranění devitalizované tkáně, zvládnutí infekce a inhibice zánětu. Nedílnou součástí léčby chronických ran je zvládnutí exudátu a otoku a vytvoření optimálního vlhkého prostředí, ve kterém mohou probíhat buněčné a biochemické pochody hojivého procesu. Dalším terapeutickým krokem je podpora epitelizace. Autorka zdůrazňuje, že péče musí být komplexní s diferencovaným přístupem k nemocnému.

doc. Ing. Zdeněk Zloch CSc

Některé specifické požadavky na výživu ve vyšším věku

Some specific nutrition requirements in the elderly people

Ve vyšším věku má fyziologicky adekvátní výživa zásadní význam pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvalitního života. Jelikož je výživový a zdravotní stav podmíněn stravovacími zvyklostmi, je u seniorů žádoucí, aby byl výběr potravin přizpůsoben změnám tělesného složení a alteracím fyziologických funkcí. Proto by měli být směrováni k preferenci biologicky hodnotných a kaloricky méně vydatných jídel. Doporučuje se také přiměřené doplňování potravy některými mikronutrienty, zejména vitaminem D, antioxidačními vitaminy a vybranými minerálními látkami.

doc. MUDr. Miroslav Stránský

Potraviny, výživa, tělesná aktivita a prevence rakoviny: globální perspektiva

Každým rokem onemocní na celém světě okolo 11 milionů osob rakovinou, téměř 7 milionů zemře. Podle odhadů se tyto počty do roku 2030 zdvojnásobí. Odborníci jsou zajedno, že genetické faktory jsou zodpovědny pouze za malý podíl těchto onemocnění. Vlivy zevního prostředí, např. kouření, infekce a sluneční záření, jsou podstatnými rizikovými faktory. Výživa, pohybová aktivita a složení organizmu ovlivňují rovněž riziko onemocnění a mohou představovat důležité ochranné faktory. Aktuální zpráva WCRF (Cancer Research Fund) prezentuje výsledky a vyhodnocení téměř 7000 studií k tématu výživa, tělesná aktivita a prevence rakoviny. Od roku 1997, kdy vyšla poslední zpráva, se evidence především ve vztahu k nadváze a obezitě podstatně zlepšila. Ukázalo se, že evidence je pro potraviny daleko přesvědčivější než pro jednotlivé živiny nebo součásti potravin. Proto byly výsledky studií ve vztahu k rakovině členěny podle jednotlivých druhů potravin.

prof. MUDr. Petr Dítě DrSc

Pokroky v gastroenterologii

Advances in gastroenterology

Gastroenterologie patří mezi neobyčejně dynamicky se rozvíjející obory posledních let. Kromě nových technologií, zvyšujících možnosti diagnostiky endoskopické, jsou stále více využívány v diagnostice onemocnění jícnu, žaludku, střev nebo slinivky břišní metody na bázi molekulární biologie a metody genetické. Nové diagnostické možnosti se samozřejmě odrážejí i v některých nových přístupech terapeutických.

Autodidaktický test č. 3 / 2009