Interní medicína pro praxi, 2009, číslo 5

prof. MUDr. Petr Husa CSc

Prasečí chřipka – nová potencionální infekční hrozba

MUDr. Michal Vrablík Ph.D

Kardiovaskulární riziko a hormonální substituční léčba v menopauze

Cardiovascular risk and hormonal replacement therapy at menopause

Hormonální substituční léčba (HRT) byla na základě observačních studií v devadesátých letech 20. století považována za jednoznačně prospěšnou z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění u postmenopauzálních žen. Velkým překvapením byly výsledky provedených intervenčních studií (např. HERS a WHI), které neprokázaly příznivé vlivy HRT ani v sekundární ani v primární prevenci aterosklerózy a jejích komplikací. Výzkumy z poslední doby, vývoj nových typů HRT a nové praktické postupy v jejím používání však mohou změnit postoj internistů a kardiologů k indikaci HRT. Je zřejmé, že individuálně volená a zejména časně indikovaná HRT ovlivňuje příznivě výskyt složek metabolického syndromu (dyslipidemie, hladina krevního tlaku) u perimenopauzálních žen a snižuje riziko vzniku diabetu. Subanalýzy studií (včetně citované studie WHI) ukazují, že HRT může být spojena s prospěchem pro kardiovaskulární systém, jsou-li dodrženy zásadní podmínky: individuální zhodnocení rizika, vhodné načasování, dávka a typ zvoleného preparátu. Časná indikace HRT, přípravky HRT s nízkými dávkami hormonů a s novými gestageny podávané po nezbytně nutnou dobu jsou možností, jak zmírnit menopauzální obtíže bez negativního ovlivnění kardiovaskulárního rizika.

MUDr. Milan Kozák Ph.D

Náhlá srdeční smrt

Sudden cardiac death

Náhlou srdeční smrtí umírá denně v evropské populaci více než 2 500 osob. Až 90 % případů je způsobeno maligními komorovými arytmiemi, které vznikají nejčastěji na podkladě organického onemocnění srdce. Současnými stratifikačními postupy již lze některé subpopulace pacientů označit za vysoce rizikové stran vzniku náhlé srdeční smrti a je možné jim poskytnout kombinované terapeutické farmakologické i nefarmakologické přístupy. Patří mezi ně chronická terapie betablokátory, terapie srdeční nedostatečnosti, revaskularizace myokardu a implantace kardiovertoru-defibrilátoru. Prognóza takto léčených pacientů je, ve srovnání se skupinami konzervativně léčených, velmi dobrá.

doc. MUDr. Ladislav Machala Ph.D

Virové hemoragické horečky

Viral hemorrhagic fevers

Virové hemoragické horečky (VHH) jsou těžké virové infekce charakterizované výskytem hemoragických komplikací a vysokou mortalitou. Vyskytují se především v tropických oblastech a jsou způsobeny viry čeledí Filoviridae, Arenaviridae, Flaviviridae a Bunyaviridae. Riziko importu VHH není v našich podmínkách vysoké, ale diagnostika by byla obtížná pro malou zkušenost lékařů. Rovněž možnosti terapie, profylaxe a očkování jsou dosud velmi omezené.

MUDr. Jitka Prokešová, MUDr. Jiří Dolina Ph.D

Anorektální dysfunkce

Anorectal dysfunction

Anorektální dysfunkce (AND) je obecné označení poruchy koordinace svaloviny anorekta pro zajištění kontinence nebo evakuace obsahu rekta. Klinicky se nejčastěji projevují v podobě poruch defekace či inkontinence stolice. Postihují asi 10–20 % pacientů (80 % z nich tvoří ženy), kteří jsou v péči gastroenterologů. AND se může vyskytovat v každém věkovém období, nicméně nejčastěji jako následek porodního poranění, po radikálních gynekologických operacích nebo v seniu. Je třeba pečlivě rozlišovat mezi inkontinencí stolice a tzv. pseudoinkontinencí vyvolanou akutním průjmovitým onemocněním. Diagnostika je multioborová, účastní se pracoviště gastroenterologie, zobrazovacích metod, chirurgie, rehabilitace i urogynekologie. Terapie je dlouhodobá a vyžaduje po celou dobu úzkou spolupráci s pacientem. Na řešení potíží AND spolupracují specialisté z oboru chirurgie, gastroenterologie, neurologie i urogynekologie. Stále však přetrvává ve společnosti jistý ostych u pacientů při prezentování těchto problémů, a proto jsou poruchy řešeny již ve stadiu středně těžkého postižení a chronického průběhu.

doc. MUDr. Zdeněk Fryšák CSc, MUDr. David Karásek Ph.D, MUDr. Milan Halenka Ph.D, MUDr. Josef Machač

Akromegalie – současné limity léčby

Acromegaly – current limitations of therapy

Na akromegalii je třeba především myslet. Choroba se rozvíjí pomalu, plíživě, mění vzhled nemocného a tak není divu, že potvrzení diagnózy předchází pravidelně dlouhé období reprezentující 10, ale také až 35 let. Autonomní a především nadbytečná sekrece růstového hormonu (HGH) vyvolává řadu nežádoucích účinků, které nemocnému ztrpčují a prokazatelně zkracují život. Typické vzezření, charakteristické pro akromegalii, či lokální, útlakové projevy makroadenomu jsou jen vnější manifestací nemoci. Medikamentózní léčba, byť nákladná, vyhlídky nemocných výrazně zlepšila. Stala se významnou součástí komplexní léčby, v níž stále hraje základní roli mikrochirurgie, kterou v indikovaných případech vhodně doplňuje aktinoterapie.

MUDr. Dagmar Bartášková

Moderní způsoby inzulinoterapie pacientů s diabetem 2. typu

Advanced forms of insulinotherapy patients with type 2 diabetes mellitus

DM 2. typu, jeho léčba a především pak léčba jeho makrovaskulárních komplikací vyžaduje stále větší náklady. Makrovaskulární komplikace jsou nejčastější příčinou úmrtí diabetiků 2. typu. Diabetici umírají na kardiovaskulární příhody 2–4x častěji než osoby bez diabetu. Cílem léčby je tedy především snaha o redukci těchto komplikací při zachování pocitu zdraví. V poslední době byla ukončena řada klinických studií, které hodnotí vliv kompenzace diabetu na vznik a progresi makrovaskulárních komplikací diabetu. Posuzovány jsou rovněž další rizikové faktory aterosklerózy. Snaha o dosažení normoglykemie a poznatky na poli patofyziologie vedou rovněž u diabetiků 2. typu k brzkému zahájení inzulinové léčby, nicméně některé studie přinášejí data o možných nežádoucích účincích těsné kompenzace pro rizikové pacienty s diabetem 2. typu. Článek přináší přehled aktuálních možností léčby diabetu 2. typu, druhů inzulinů, dále pak cílové hladiny všech metabolických odchylek, které DM 2. typu provázejí, a to zejména ve vztahu k nedávno ukončeným mezinárodním studiím.

doc. MUDr. Eliška Sovová Ph.D., MBA, Milan Sova

Potravní doplňky v klinické praxi

Dietary supplements in clinical practice

Optimální složení výživy se správným poměrem základních živin (bílkovin, sacharidů a tuků) a dostatečným obsahem vitaminů, minerálů a dalších antioxidačních látek je základním kamenem prevence všech civilizačních onemocnění. Antioxidanty obsažené v potravě snižují výskyt jak kardiovaskulárních, tak i nádorových onemocnění. Pozitivní vliv suplementace vitaminů (vitamin C, vitamin E, kyselina listová) ve formě tablet v prevenci civilizačních onemocnění ale nebyl v žádné studii potvrzen. Suplementaci vitaminy a minerály lze doporučit při jejich možné karenci a době jejich zvýšené potřeby. Ostatní látky, u kterých existují klinické studie, které se snaží potvrdit oprávněnost jejich použití u jednotlivých onemocnění, jsou karnitin, kreatin, arginin, taurin, lecitin, omega 3 polynenasycené mastné kyseliny (MK), rostlinné steroly a koenzym Q 10. Při hodnocení podle Evidence Based Medicine (EBM) lze hodnotit pouze kardiologické účinky polynenasycených MK a hypolipidemický účinek sterolů (omega 3 polynenasycené MK úroveň doporučení I A – existuje EBM nebo všeobecný souhlas odborníků, že léčba je prospěšná a údaje jsou odvozeny z nejméně dvou randomizovaných studií, které potvrzují účinek léčby, u rostlinných sterolů je úroveň doporučení I C – je všeobecný souhlas odborníků založený na menších studiích).

prof. MUDr. Daniela Pelclová CSc

Pneumokoniózy

Pneumoconioses

Pneumokoniózy jsou profesionální respirační onemocnění, vyvolaná inhalací anorganických prachů, fagocytovaných makrofágy, a uvolněním tumor necrosis faktoru a cytokinů. Proces vede k proliferaci fibroblastů a tvorbě kolagenu. Silikóza je způsobena inhalací prachem s oxidem křemičitým, vyznačuje se zánětem a jizvením v podobě nodulárních ložisek především v horních plicních polích. Celosvětově jde o nejrozšířenější profesionální onemocnění. Pneumokoniózu uhlokopů vyvolává dlouhodobá expozice černouhelnému prachu u horníků. Rentgenový nález i příznaky jsou obdobné jako u silikózy, přítomna bývá obvykle kombinovaná ventilační porucha. Azbestóza je chronické zánětlivé onemocnění postihující plicní parenchym, které se vyvíjí po dlouhodobé nadměrné expozici vláknům azbestu, například při výrobě izolačního textilu a eternitu. U pneumokonióz není známa kauzální terapie, klíčový význam má proto technická prevence.

MUDr. Jolana Lipoldová

Anomální průběh žilního systému jako komplikace zavedení trvalé kardiostimulace

Anomalous course of the venous system as a complication of pacemaker implantation

Autoři prezentují případ obtížného endovazální zavedení stimulačních elektrod z důvodu anomálního průběhu žilního systému charakteru perzistující levostranné horní duté žíly s atrézií pravostranné horní duté žíly. Jedná se o relativně vzácnou anomálii, která bývá obvykle asymptomatická, ale může vést k obtížím při pravostranné srdeční katetrizaci nebo zavádění stimulační elektrody. Autoři prezentují dostupné diagnostické metody i postupy řešení.

MUDr. Vratislav Sedlák, MUDr. Vladimír Koblížek

Tiotropium v léčbě CHOPN – čím dříve, tím lépe

Tiotropium in COPD – the early therapy, the better results

CHOPN je chronické progredující onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou a narůstající prevalencí. Léčba této nemoci je založena na prevenci a zvládání exacerbací, snížení mortality, ovlivnění symptomů nemoci a dlouhodobé prognózy. Nejdůležitější je včas zachytit nemocné v časných stadiích nemoci, kde lze léčebně zpomalit progresi onemocnění. Tato práce shrnuje úlohu dlouhodobě působícího anticholinergika tiotropia v léčbě CHOPN a zejména v léčbě časných stadií nemoci, kde je možné ovlivnit pokles plicních funkcí v čase.

prof. MUDr. František Šťastný CSc

Faktory ovlivňující stárnutí lidského organizmu: geny a životní styl

Factor influencing aging of the human organism: genes and life style

Článek informuje o možnostech současné medicíny a životního stylu jedince, jak ovlivnit délku i kvalitu života.

MUDr. Milana Šachlová CSc. et Ph.D

Sondová enterální výživa

Enteral tube feeding

Pokud pacient má funkční zažívací trakt, ale není schopen nebo nechce přijímat stravu, máme široké možnosti využití enterální výživy. Výživa může být použita do zažívacího traktu tehdy, pokud je předpoklad, že se živiny vstřebají. Enterální výživa je mnohem fyziologičtější a levnější než parenterální. Vhodná nutriční podpora může zlepšit nutriční stav i kvalitu života a v některých případech i snížit mortalitu.

Autodidaktický test č. 5/2009