Interní medicína pro praxi, 2009, číslo 9

MUDr. Radkin Honzák CSc

Depersonalizace v medicíně, příčiny, průběh, důsledky

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc

Léčba hypertenze fixní kombinací – nové důkazy

Treatment of hypertension with a fixed combination. New evidence.

V doporučených postupech pro léčbu hypertenze jsou uvedeny kombinace různých antihypertenziv. Účinek těchto léků se mnohdy potencuje. Je však potřeba si uvědomit riziko nižší adherence pacienta při nutnosti užívat více tablet. K dispozici je řada fixních kombinací, jejichž výhodou je snazší užívání, a tedy vyšší pravděpodobnost adherence pacienta s léčbou. Adherence je jistě problémem u hypertoniků, neboť onemocnění je chronické, často bez subjektivních obtíží a dosažení cílového tlaku vyžaduje většinou kombinační léčbu. V roce 2008 byly publikovány nové studie týkající se kombinační léčby hypertenze, které mají důležitý dopad na každodenní praxi a mohou pozitivně ovlivnit léčbu našich pacientů.

MUDr. Václava Bártů

Antibiotická léčba respiračních infekcí

Antibiotic therapy of respiratory infections

Infekce horních a dolních cest dýchacích patří mezi nejčastější onemocnění v dětském i dospělém věku. I když řada z nich je virové etiologie, často jsou léčena antibiotiky. Ta je však třeba rezervovat pro bakteriální infekty. Při volbě optimálního antibiotika je nutné vycházet jednak ze znalosti lokální bakteriologické situace pracoviště včetně znalostí o stupni rezistence a jednak z národních a mezinárodních doporučení v léčbě jednotlivých diagnóz. Základní požadavek na zvolený preparát je jeho účinnost, bezpečnost a kvalita, která vede k potlačení bakteriální infekce. Úvodní, zpravidla empirická terapie může být v případě, že se podaří původce onemocnění prokázat, změněna na cílenou léčbu dle zjištěné citlivosti k antibiotikům. Narůstající spotřeba antibiotik v léčbě respiračních infekcí je přímo úměrně sledována zvyšující se bakteriální rezistencí. Neindikované podávání antibiotik v neopodstatněných případech situaci zhoršuje a vytváří podmínky pro snížení antibiotické účinnosti. Tato strategie pak přináší zvýšené náklady na efektivní léčbu respiračních infekcí. Detailní znalost spektra účinnosti, mechanizmus průniku preparátu do místa infekce, regionální epidemiologická situace jsou základní předpoklady pro správnou volbu antibiotika. Národní a mezinárodní standardy poskytují specifická doporučení v léčbě infekcí respiračního traktu.

MUDr. Helena Ambrožová Ph.D

Průjmová onemocnění z pohledu klinika

Diarrhoeal diseases – from a clinical point of view

Průjmová onemocnění patří k nejčastějším infekčním onemocněním. V České republice bylo v r. 2008 hlášeno 44330 průjmů (EPIDAT), kde dominují bakteriální infekce (kampylobakteriózy a salmonelózy), zejména virové střevní infekce jsou však dlouhodobě podhlášeny. Článek se dále zabývá diferenciální diagnostikou, klinickým obrazem, komplikacemi, diagnostikou a léčbou průjmových onemocnění.

MUDr. Jana Hirmerová

Aspirinová rezistence – současné názory a doporučení pro praxi

Aspirin resistance – recent concepts and guidelines for practice

I přes svou jasně prokázanou prospěšnost v prevenci aterotrombotických cévních příhod není aspirin schopný zabránit trombóze u všech pacientů. Termín aspirinová rezistence je však poměrně nepřesný, používá se jak ve smyslu klinickém (neschopnost zabránit vzniku trombotické komplikace), tak laboratorním (nemožnost prokázat účinek aspirinu laboratorními testy). Diagnostické metody ke stanovení aspirinové rezistence jsou špatně standardizované, existuje celá řada testů, jejich vzájemná korelace je nízká a jen u některých z testů byla ověřována souvislost s klinickými následky. Vzhledem k heterogenní metodologii se udávaná prevalence aspirinové rezistence pohybuje v širokém rozmezí; dle nedávné metaanalýzy je průměrná prevalence 24 %. Předpokládá se celá řada možných mechanizmů aspirinové rezistence, avšak v praxi zřejmě nejčastější příčinou je non-compliance pacienta a interakce s jinými nesteroidními antiflogistiky. V mnoha klinických studiích byla prokázána souvislost aspirinové rezistence se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních příhod. Není však znám důkazy podpořený postup, jak toto riziko snížit; v úvahu přichází zvýšení dávky aspirinu nebo jeho náhrada či kombinace s jiným antiagregačním lékem. Zatím tedy rutinní vyšetřování aspirinové rezistence není doporučováno.

MUDr. Vladimíra Fejfarová Ph.D

Makrovaskulární komplikace diabetu

Macrovascular complications in diabetes mellitus

Diabetes mellitus je onemocnění vedoucí k akceleraci aterosklerózy řadou patofyziologických mechanizmů. U diabetu může docházet na podkladě aterosklerózy k rozvoji tzv. makrovaskulárních komplikací – ICHS, ICHDK a CMP. Jejich výskyt lze částečně ovlivnit preventivními opatřeními zahrnujícími úpravy životního stylu a léčbu rizikových faktorů.

MUDr. Jiří Štolfa

Psoriatická artritida – novější poznatky o patogenezi, prognóze, hodnocení a terapii

PsA – recent knowledge on pathogenesis, prognosis, assessment, and therapy

V poslední době nebývale pokročil výzkum v oblasti psoriatické artritidy na úrovni tkáňové, patofyziologické a klinické. To umožňuje i vývoj nových farmak, zejména biologických léků. Na základě histologických a imunohistochemických studií byla definitivně vyřešena otázka skupinového zařazení psoriatické artritidy mezi spondylartritidy a vztah k revmatoidní artritidě. Na úrovni klinické byla koncipována nová klasifikační kritéria s akronymem CASPAR. Byla potvrzena účinnost inhibitorů TNFα (infliximab, etanercept, adalimumab) a byly publikovány výsledky dlouhodobých studií. Na tuto léčbu však neodpovídají všichni léčení pacienti, dle použitých kritérií (ACR20; 50; resp. 70) je to zhruba 60; 40; resp. 20 % pacientů. To vyvolává nutnost vývoje nových farmak této skupiny. Zpravidla se u PsA testují farmaka, která se osvědčila v léčbě revmatoidní artritidy. V poslední době je to golimumab, ustekinumab, perspektivně perorální inhibitor signální molekuly JAK3 a inhibitor SYK-kinázy. Poslední vývoj představuje snaha ovlivnit vývoj destrukcí kostní hmoty selektivní inhibicí osteoklastogeneze protilátkou proti RANKL-denosumabem.

MUDr. Jan Strojil, MUDr. Hana Ciferská, Ph.D

Vybrané aktuality v indikacích imunosupresiv

Selected updates on immunosuppressant indications

Práce uvádí vybrané novinky ve využití imunosupresivních léků v tzv. „off-label“ indikacích. Uvádí některé nedávné studie a blíže se věnuje využití adalimumabu v léčbě Crohnovy choroby, rituximabu a mykofenolát-mofetilu v léčbě systémového lupus erytematodes (SLE), natalizumabu v léčbě Crohnovy choroby a zmiňuje užití infliximabu a etanerceptu u bronchiálního astmatu či v léčbě alkoholické hepatitidy.

MUDr. Jana Táborská Ph.D

Syndrom toxického šoku

Toxic shock syndrome

V práci je prezentován přehled současných znalostí o syndromu toxického šoku. Jedná se o multisystémové onemocnění vyvolané toxiny, které charakterizuje rychlý rozvoj šokového stavu a poměrně značná smrtnost. V etiologii onemocnění se u stafylokokového syndromu toxického šoku uplatňuje Staphylococcus aureus produkující TSST-1 toxin a/nebo enterotoxiny. V etiologii streptokokového syndromu toxického šoku se účastní některé M sérotypy Streptococcus pyogenes produkující pyrogenní exotoxiny. Práce se stručně zmiňuje o patogenezi obou typů onemocnění, klinickém obraze, diagnostice a diferenciální diagnostice, léčbě a možné prevenci.

MUDr. Vladimíra Lošťáková, Ph.D, prof. MUDr. Vítězslav Kolek DrSc, MUDr. Stanislav Losse, doc. MUDr. Pavel Horák CSc, MUDr. Tomáš Tichý, MUDr. Vladimír Benýšek

Wegenerova granulomatóza z pohledu pneumologa

Wegener´s granulomatosis from point of view of the pulmologist

Jsou uvedeny základní principy diagnostiky a léčby Wegenerovy granulomatózy (WG). Autoři prezentují soubor 23 nemocných s WG léčených na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF Olomouc v letech 1980–2009. Diagnóza byla určena na základě současných klasifikačních kritérií, pomocí histologického vyšetření s podporou typických klinických a radiologických nálezů. Léčba probíhala dle platných standardů. Je zdůrazněn mezioborový přístup v péči o toto systémové onemocnění.

MUDr. Eva Houšťková, MUDr. Jiří Koskuba, MUDr. Blanka Horová, MUDr. Robert Kulač

„Tumor recta“ jako projev mimoplicní TBC

Rectal tumor as a manifestation of extrapulmonary tuberculosis

Kazuistika popisuje diagnosticky poměrně vleklý případ pacienta, který byl přijat pro podezření na neoplazma rekta. Průběh potvrzuje nutnost komplexní anamnézy, široké diferenciální diagnostiky a jisté zdlouhavosti průkazu mimoplicní formy TBC dokonce i v dnešní době.

MUDr. Jolana Marková

Diagnostika a léčba bolestí hlavy v České republice

Headache diagnosis and treatment in the Czech Republic

Autorka v úvodu popisuje historii Sekce ČNS pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, která se zasloužila o rozvoj znalostí o bolestech hlavy v České republice. Dále je v krátkosti uveden princip klasifikace bolestí hlavy dle IHS a přehledově popsány nejčastěji se vyskytující jednotlivé primární i sekundární bolesti hlavy – migréna, tenzní bolest hlavy, syndrom nakupených bolestí hlavy (cluster headache), bolesti hlavy v souvislosti s úrazem hlavy a/nebo krku, bolesti hlavy v souvislosti s cévním onemocněním mozku, bolesti hlavy v souvislosti s nitrolebním postižením jiné než cévní etiologie, bolesti hlavy v souvislosti s užitím farmakologicky účinné látky nebo s jejím vysazením a cervikogenní bolesti hlavy. U každého typu bolesti hlavy je popsán klinický obraz a terapie.

MUDr. Jana Štrinclová

Co lze očekávat od lymfodrenáží

What to expect from lymph drainage?

Článek shrnuje možná úskalí péče o pacienty s lymfedémem a flebedémem v průběhu terapie se zaměřením na dodržování principů kompresivní terapie, nikoliv na možné zánětlivé komplikace (erysipel, mykózy). Vychází ze sedmileté praxe našeho pracoviště při ambulantní i lůžkové péči.

MUDr. Marta Nováčková

Kdy doporučit pacientce očkování proti HPV?

When to recommend HPV vaccination to female patients?

Infekce lidským papilomavirem (HPV) je v současnosti považována za nejčastější pohlavně přenosné onemocnění. Celoživotní prevalence této infekce dosahuje až 80 %. U většiny infikovaných dochází k tzv. spontánní clearence infekce vlivem imunitních mechanizmů. Doba, za kterou se organizmus od HPV „očistí“, tzv. clearence time, je obvykle 8 až 24 měsíců. Infekce HPV je nejběžnější v časné dospělosti mezi 18. a 25. rokem života, v pozdějším věku je vzácnější. U žen po 35. roce života je infekce diagnostikována již pouze asi ve 3 až 5 %. Nejnovější a nejspolehlivější metodou ochrany proti HPV infekci je očkování.

doc. MUDr. Jan Kábrt, CSc

Zánět a možnosti ovlivnění výživou

Inflammation and its modification by diet

Imunitní systém pacientů ve stavech akutní zátěže může být příznivě ovlivněn stravou obohacenou o glutamin, arginin, nukleotidy, polynesaturované mastné kyseliny a některé antioxidanty. Příjem těchto nutrientů může pomoci pacientům s akutním zánětlivým onemocněním, po těžkých úrazech nebo komplikovaných operacích, kde může redukovat pooperační komplikace a zkrátit délku hospitalizace včetně počtu dnů na ventilátoru. Lze očekávat, že v následujících klinických studiích se potvrdí význam dalších složek potravin podporujících imunitní reakce.

Autodidaktický test 8/2009