Interní medicína pro praxi, 2005, číslo 2

Interní Med. 2005; 2:

Myelodysplastický syndrom – pohled internisty

Myelodysplastic syndromes from the point of view of general internal medicine

MUDr. Filip Málek

Kardiocentrum FN Královské Vinohrady, III. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Klíčová slova: Klíčová slova: myelodysplastický syndrom, etiopatogeneze, epidemiologie, klinická manifestace, prognostická stratifikace, terapie.

Přehledný článek podává aktuální informace o definici, etiopatogenezi, klinické manifestaci a terapii poměrně vzácného syndromu. Terapie specifických typů myelodysplastického syndromu patří do rukou specialistů – hematologů. Internisté a praktičtí lékaři by měli znát základní údaje o tomto onemocnění z několika důvodů. Prvním je diferenciální diagnóza cytopenií. Na onemocnění je nutno i přes relativní vzácnost myslet u pacientů s anémií nebo cytopenií nejasné příčiny. Zvyšuje se také počet nemocných se sekundárním, terapií indukovaným myelodysplastickým syndromem kvůli narůstajícímu počtu onkologicky léčených pacientů, kteří se díky moderní terapii dožívají vyššího věku. Druhým důvodem je průměrně vyšší věk a častá polymorbidita pacientů s myelodysplastickými syndromy, kteří kromě specializované léčby budou i nadále vyžadovat péči praktických lékařů a internistů.

This topical review article gives up-to-date information on definition, etiology, pathogenesis, clinical manifestation and management of this relatively rare syndrome. Therapy of specific types of myelodyplastic syndromes still belongs to the specialists – haematologists. General practitioners and physicians should know the basic current knowledge about this disease. First of all, it is differential diagnosis of cytopenias. It is necessary to think about this rare syndrome in patients with anemias and cytopenias of unclear cause. There is also growing population of patients with secondary therapy – induced myelodysplastic syndrome, thanks to increasing number of subjects undergoing modern oncological therapy and reaching more advanced age. Secondly, because of increasing mean age and polymorbidity, these patients will require in addition to specific therapy, medical care provided by general practitioners and physicians.

Plná verze článku