Na máločem se lidská společenství shodnou tak jednoznačně jako na tomhle. Dokonce se shodnou i politici s občany – a to je co říct! Sami zdravotníci souhlasí s tím, že ne všechno je v jejich profesním organizmu v pořádku. V čem už ovšem shoda nevládne, jsou představy o léčebných postupech, jimiž by se stavu dobrého zdraví mělo ve zdravotnictví dosáhnout.
Update on dietary guidelines for diabetic patients
Práce uvádí novinky v oblasti dietologie diabetu. Hlouběji se zabývá třemi chorobnými jednotkami metabolického syndromu: obezitou, hyperlipoproteinémií a diabetem 2. typu, protože u těchto chorob má dietoterapie zásadní význam. V moderní dietologii je kladen důraz na „zdravou“ hmotnost, proto jsou krátce zmíněny i základy využití fyzické aktivity. Zásadní je změna životního stylu, redukční dieta při BMI nad 25 kg/m2 + fyzická aktivita 3–5x týdně minimálně 30 minut. V dietě je třeba maximálně preferovat vlákninu, nejvýhodnější je rozpustná vláknina (zelenina, luštěniny, ovoce) pro pozitivní metabolické účinky. Důležitější než celkové množství tuku v potravě je jejich složení. Aterogenní a trombogenní a možná i kancerogenní jsou nasycené mastné kyseliny, výhodné jsou mono a polyenové mastné kyseliny. Využití fytosterolů v dietě je významnou možností dietní hypolipidemické léčby. V práci jsou ukázány dietní možnosti při ovlivnění postprandiální glykemie u diabetiků i u zdravých jedinců. Využívání potravin s pomalým vstřebáváním cukru (s nízkým glykemickým indexem) vede nejen ke snížení postprandiální glykemie, ale i ke snížení inzulinové rezistence.
Up-to-date Therapy of Allergic Rhinitis
Alergická rýma je nejčastějším projevem systémového alergického onemocnění na dýchacích cestách. Významně negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů a může vést i k závažným komplikacím. Diagnostika a plán dlouhodobé terapie patří do rukou specialistů: alergologů a otorinolaryngologů. V článku je uveden přehled farmak užívaných v léčbě alergické rýmy včetně popisu jejich vlastností, mechanizmu působení a vhodnosti užití při různých formách onemocnění.
Contrast media – induced nephropathy
Kontrastní látkou indukovaná nefropatie (CMIN) představuje závažnou komplikaci související s expozicí kontrastní látce. Prevalence tohoto postižení v posledních letech může stoupat se současně narůstajícím počtem diagnostických a intervenčních radiologických zákroků. V článku jsou rozebrány dnes známé patofyziologické mechanizmy odpovědné za vznik CMIN. Existuje řada rizikových faktorů, které s sebou nesou možnost častějšího rozvoje této komplikace. Jedná se zejména o diabetes mellitus, preexistující renální onemocnění a hypertenzi. Navíc se riziko vzniku CMIN výrazně zvyšuje u pacientů s rizikovou medikací. Jsou zmíněna preventivní opatření, která by měla předejít vzniku kontrastní nefropatie, některá z nich však vyžadují ještě další ověřování ve studiích. Na možnost vzniku CMIN je nutno myslet a předcházet jí preventivními opatřeními.
Diuretics in the treatment of heart failure
Retencia tekutín s kongesciou, hypervolémiou a objemovým preťažením srdca je pravidelnou súčasťou syndrómu pokročilého srdcového zlyhávania. Podstatou účinku diuretík je zvýšenie tvorby moču v dôsledku zásahu do transportných pochodov chloridov, nátria, kália a vody na úrovni tubulov a zberných kanálikov v obličkách. Článok sa zaoberá patofyziologickými a klinickými dôsledkami kongescie, taktikou diuretickej liečby a jej vplyvom na morbiditu a mortalitu pacientov so srdcovým zlyhávaním.
Diagnosis and treatment of primary hyperparathyroidism
Jednou z nejčastějších endokrinních onemocnění je PHPT. Primární hyperparatyreóza (PHPT) je generalizovaná porucha kalciového, fosfátového a kostního metabolizmu, která je důsledkem dlouhodobě zvýšené sekrece parathormonu (PTH). PHPT je způsobená zvýšenou produkcí PTH adenomem jednoho nebo více příštítných tělísek, nebo hyperplázií příštítných tělísek. Klinický obraz PHPT se za poslední léta velice změnil zvláště ve státech s vysokou úrovní medicíny, takže výrazně ubylo nemocných s postižením kostním a ledvinným díky rutinnímu stanovení kalcémie, fosfatémie a iPTH. Přesto, že by měla převládat asymptomatická forma PHPT, na velikém souboru našich nemocných (912) se stále ukazuje, že se vyskytuje PHPT se syndromem kostním, ledvinným a metabolickým. Správná a včasná diagnóza PHPT, onemocnění, které může nemocného zahubit, dává naději na úplné vyléčení. Lokalizační metody se pak opírají o sonografii, stanovení 99mTc -MIBI nebo 99mTc-tetrofosmin, MRI nebo SPECT. Při stanovení diagnózy PHPT je operační výkon prvořadým léčebným postupem.
Mumps – epidemic continues in the eastern part of the Czech Republic
Epidemická parotitida (příušnice, parotitis epidemica) je akutní virové onemocnění charakterizované horečkou, bolestivým zduřením jedné nebo více slinných žláz, zejména příušních, současně může být přítomna aseptická meningitida, u adolescentů a dospělých mužů i orchitida. Pravidelné očkování proti příušnicím bylo v České republice zahájeno v roce 1987. V letech 1997–2004 byl výskyt příušnic pouze sporadický anebo omezený na menší lokální epidemie. Od roku 2005 do současnosti jsou zejména východní oblasti České republiky postiženy epidemickým výskytem příušnic, onemocnělo už přibližně 7 000 osob. Většina onemocnění se vyskytuje u osob ve věku 10–24 let, přitom pacienti mladší než 20 let byli v raném dětství proti příušnicím vakcinováni.
Kolorektální karcinom (KRCA) se stal v Evropě na začátku 21. století nejčastější orgánovou malignitou. Tato skutečnost je známa méně než jedné třetině jejich obyvatel (8). V roce 2000 bylo diagnostikováno 304 687 nových onemocnění KRCA ve srovnání s 301 090 případů bronchogenního karcinomu (11). Tento trend trvá i nadále. V roce 2002 bylo v Evropě včetně Ruské federace podle databáze International Agency for Research on Cancer (Globocan) 371 700 nových onemocnění KRCA, což je dvojnásobek počtu v Severní Americe (183 500)...
Autoři v obecné rovině rozebírají problematiku maligního fibrózního histiocytomu (MFH) na širším pozadí sarkomů měkkých tkání. Upozorňují přitom na záludnosti a zejména závažnost klinického obrazu v počátečních stadiích tumoru. Podtrhují skutečnost, že nejednou se klinicky projevuje až lokálně pokročilé nebo metastatické onemocnění. Podávají i stručný nástin vhodných diagnostických vyšetření a možností terapie. Na konkrétním případu primárního MFH břišní dutiny mimoorgánové lokalizace u 65letého muže upozorňují na klinický obraz, úskalí diagnostiky a průběh terapie.
Ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění pohybového aparátu doprovázené u mnoha pacientů přidruženými komplikacemi (např. iridocyklitida, plicní fibróza, neurologické útlakové syndromy atd.). Cílem naší studie bylo zjistit ventilační funkce a funkční stav kardiálního autonomního nervového systému u skupiny osob s tímto onemocněním. Bylo vyšetřeno 22 osob s ankylozující spondylitidou, průměrného věku 52,4 let (14 mužů a 8 žen). Kontrolní skupina obsahovala 30 osob zdravých, průměrného věku 51,0 let (13 mužů a 17 žen). Ventilační funkce byly vyšetřovány spirometrem ZAN 100 Hundy USB. Aktivita kardiálního autonomního nervového systému byla hodnocena metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence. Byla zjištěna významně nižší aktivita autonomního nervového systému u skupiny osob s ankylozující spondylitidou oproti kontrolní skupině zdravých osob. Dále byla zjištěna snížená hodnota VC pod hladinu normy u 4 osob a snížené hodnoty FEV1 a PEF pod hladinu normy u jiných 5 osob s AS.
Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění, jehož výskyt v poslední době velmi rychle narůstá. Je charakterizované nejen hyperglykemií, ale i dalšími odchylkami, jako je hypertenze, změny v hladinách krevních tuků, parametrů oxidačního stresu, endoteliální dysfunkcí, poruchami v koagulačních činitelích atd. Řada studií dokládá souvislost diabetu a s ním spojených metabolických abnormalit s vyšší celkovou, ale hlavně kardiovaskulární mortalitou (1, 2). Společným patogenním faktorem pro diabetes a kardiovaskulární onemocnění se zdá být inzulinová rezistence (3), která je vedle poruchy sekrece inzulinu hlavní příčinou přechodu porušené glukózové tolerance do plně rozvinutého diabetu s hyperglykemií.
Úvod: Bolest je nejenom subjektivním nepříjemným pocitem, ale i modalitou, která může ovlivňovat ostatní funkce organizmu. Základní funkcí akutní bolesti je funkce ochranná, tedy upozorňovat na možné poškození organizmu. Bolest je podle WHO (Světová zdravotnická organizace) a IASP (Mezinárodní společnost pro studium bolesti) definována jako „nepříjemný senzorický a emocionální prožitek spojený se skutečným či potencionálním poškozením tkání, nebo je popisována výrazy takového poškození“. Nejčastějším kritériem dělení bolesti je délka jejího trvání. Podle ní rozdělujeme bolest na akutní a chronickou. Bolest akutní je definována jako bolest, která délkou svého trvání odpovídá vyvolávající příčině (většinou není delší jak tři měsíce). Akutní bolest bývá dobře lokalizovatelná, ostrého charakteru, vede k převaze sympatiku a potlačení parasympatiku, k aktivaci neuroendokrinních, imunitních a zánětlivých reakcí, katabolizmu, imunosupresi, zvýšené spotřebě kyslíku myokardem, snížení motility GIT a řadě dalších změn. V pooperačním období je výsledkem zvýšení morbidity a mortality, často již výrazně ovlivněné vlastní nemocí, úrazem nebo operací. Kvalitní analgezie snižuje výskyt pooperačních komplikací, umožňuje časnější rehabilitaci, zkrácení doby pobytu v nemocnici a v neposlední řadě má pozitivní vliv na psychiku nemocného. Akutní bolest i netraumatického původu se výrazně podílí na dočasném snížení kvality života a ekonomických ztrátách v důsledku pracovní neschopnosti. Jedním z největších rizik akutní bolesti je její chronifikace. Nejúčinnější léčbou je odstranění vyvolávající příčiny a její včasná a intenzivní léčba. Akutní bolest bývá dobře farmakologicky ovlivnitelná, velmi často lze vystačit s jednou léčebnou modalitou.