Prognóza nemocných se systémovým lupus erythematodes (SLE) se v posledních dekádách výrazně zlepšila. Přispěla k tomu zejména včasná diagnostika choroby a orgánového postižení, zejména lupus nefritidy a systematická terapie glukokortikoidy a imunosupresními přípravky, zejména cyklofosfamidem. Na druhou stranu existuje mnoho léčebně refrakterních nemocných a široká paleta vedlejších účinků stávajících léků, které spolu podmiňují potřebu vývoje a klinického zkoušení dalších léčiv a nefarmakologických postupů, ještě účinnějších a zejména bezpečnějších než současně aplikované režimy. Článek se soustředí zejména na současné názory na léčbu nemocných se SLE, okrajově shrnuje experimentální terapii odrážející pokrok na poli biotechnologií, která se brzy může stát součástí rutinních postupů.

Management of patients with systemic lupus erythematosus

Prognosis of patients with systematic lupus erythematodes has been improving significantly during last decades. The early diagnosis of this condition and of possible organ damage mainly to kidneys (lupus nephrititis) has contributed tremendously to it, as well as systematic glucocorticoid and immunosuppressive therapy (e. g. cyclophosphamid). On the other hand, there are still some patients refractory to existing treatment, furthermore wide range of side effects of current drugs have been described. That calls for the further development and clinical testing of new drugs and non pharmacologic approaches, more efficient and mainly safe than current applying regimes. The paper concentrates on current trends in management of patients with SLE, experimental therapy is mentioned as well, reflecting progress in the area of biotechnology, which can ultimately become a standard treatment modality.

Open full article

References