Interní medicína pro praxi, 2007, číslo 7

Interní Med. 2007; 9(7):

Nemyeloablativní alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk v léčbě hematologických malignit

Nonmyeloablative allogeneic stem cell transplantation in the treatment of hematological malignancies

Luděk Raida

Hemato-onkologická klinika FN a LF UP v Olomouci

Klíčová slova: alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk, nemyeloablativní přípravný režim, potransplantační mortalita, nemoc štěpu proti hostiteli, reakce štěpu proti nádoru

Již více než deset let jsou v hematoonkologické praxi využívány alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk po nemyeloablativních přípravných režimech. Tato koncepce vychází z předpokladu dostatečné imunosuprese příjemce, která umožní přihojení dárcovy krvetvorby, včetně klíčových imunokompetentních buněk. Významně je redukována toxicita, riziko časných závažných orgánových komplikací a potransplantační mortality. Posun od intenzivních přípravných režimů znamená spolehnout se na potransplantační imunologické mechanizmy, které umožní účinnou kontrolu a eliminaci malignity. U transplantací po nemyeloablativní přípravě tak není sníženo riziko hlavních imunologických komplikací, selhání nebo rejekce štěpu a nemoci štěpu proti hostiteli. Přesto však snížení bezprostřední toxicity a časné potransplantační mortality umožnilo v poslední dekádě rozšířit indikační spektrum alogenních transplantací.

More than ten years allogeneic stem cell transplantations after non-myeloablative conditioning regimens have already been used in hematooncological practice. This concept of allografting is based on the estimation of severe recipient immunosuppression that allows to engraft the donor hematopoiesis including the key immunocompetent cells. A toxicity, risk of early serious non-hematological complications as well as transplant related mortality are significantly reduced with this approach. The shift from intensive conditionings to non-myeloablative ones means to relay on the posttransplant immunological mechanisms allowing an effective control and elimination of malignancy. Thus the risk of major immunological complications, a graft failure or rejection and graft versus host disease, is not reduced in allografting following the non-myeloablative conditioning. Nevertheless, the decrease of immediate toxicity and early posttransplant mortality allowed to widen the scale of allografting indications.

Plná verze článku