Interní medicína pro praxi, 2007, číslo 12

Interní Med. 2007; 9(12):

Progrese chronických nefropatií

Progression of chronic kidney disease

doc. MUDr. Vladimír Tesař DrSc

I. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

Klíčová slova: renální insuficience, progrese, regrese, glomerulární hyperfiltrace, glomeruloskleróza, intersticiální fibróza, proteinurie, podocyty

Chronická onemocnění ledvin progredují do terminálního selhání ledvin i po stabilizaci základního onemocnění. Mechanizmus progrese stále není zcela jasný. Vedle glomerulární hypertenze může hrát roli i poškození tubulů a renálního intersticia v důsledku proteinurie a nebo přímé poškození podocytů. Progresi chronické renální insuficience lze zpomalit optimální kontrolou krevního tlaku a podáváním inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu či antagonistů angiotenzinu. Experimentální studie ukazují, že v některých případech lze např. podáváním BMP-7 nebo HGF dosáhnout i regrese glomerulosklerózy a zlepšení renální funkce.

Chronic kidney disease frequently progresses to end-stage renal failure even after the stabilization of the underlying renal disease. Mechanism of the progression still remains not completely elucidated. Except from glomerular hypertension both tubular and interstitial damage due to proteinuria and direct damage to the podocytes were suggested as potential culprits. Progression of chronic renal failure can be slowed down by the optimal control of the blood pressure and by the administration of angiotensin enzyme inhibitors and angiotensin antagonists. Experimental studies suggest that even regression of glomerulosclerosis and improvement of the renal function may be achieved, e. g. by the administration of BMP-7 or HGF.

Plná verze článku