A7
VII. kongres Praktického lékárenství
|
17.–18. 5. 2013
Poznámky
Abstrakta
Kardiologie
předsedající MUDr. Petr Kala, Ph.D.
pátek/17. května 2013/9.00–10.20 hod.
Rezistentní arteriální hypertenze
MUDr. Igor Nykl
Kardiologické oddělení, Kardiocentrum Třinec Podlesí
I přes pokroky ve farmakologické léčbě arteriální hypertenze je nepříznivou skutečností to, že ce-
losvětově zhruba u 30% léčených hypertoniků nedosahujeme cílových hodnot TK (<140/90mmHg).
Pokud jde o pacienty, kde jsme vyloučili sekundární příčiny arteriální hypertenze coby možné příčiny
rezistence na léčbu (především patologii nadledvinek a stenózy renálních tepen), v léčbě použili
3kombinaci správně dávkovaných antihypertenziv s užitím diuretika a cílový tlak nebyl dosažen,
pak hovoříme o diagnóze pravé rezistentní arteriální hypertenze. Těchto pacientů je minimálně
10% ze všech léčených hypertoniků.
V léčbě pravé rezistentní arteriální hypertenze se nyní dostala do popředí speciální nefar-
makologická léčba, jež je označována jako renální katetrová denervace sympatiku (ve zkratce
RDN). Je dokázáno, že u velké části hypertoniků je podstatou zvýšení TK nadměrná aktivace
sympatického nervového systému. Podstatou metody RDN je pak katetrizační destrukce
sympatických nervových vláken běžících na povrchu ledvinných tepen, a to nejčastěji užitím
speciálního radiofrekvenčního proudu. Následkem tohoto dochází k významnému a setrva-
lému poklesu TK.
Výsledky metody byly poprvé ve světě publikovány v r. 2009. Od r. 2011 se začala používat
i ve vybraných kardiocentrech v České republice. Jejím cílem není zatím úplné odstranění užívaných
antihypertenziv z léčby, jen snížení tlakových hodnot. Je totiž známo, že pokles systolického tlaku
o jen 20mmHg již vede zhruba k 2násobnému snížení mortality hypertoniků na kardiovaskulární
nemoci. V současné době běží ve světě i ČR několik klinických studií, které mají upřesnit místo této
slibné metody v léčbě arteriální hypertenze.
Současné možnosti léčby v prevenci cévní mozkové příhody
MUDr. Roman Štípal, CSc.
I. interní klinika – kardiologická FN a LF UP Olomouc
1.
Léčba hypertenze
je jedním ze základů v prevenci cévní mozkové příhody (CMP). Studie
TNT potvrdila J křivku v léčbě hypertenze, ale pro výskyt CMP platí „čím nižší tlak, tím lépe“.
Zvláště jedinci s vysokým rizikem (hypertenze + diabetes nebo ateroskleróza) profitují z přísné
kontroly tlaku (hodnoty 130/80 mmHg). I malé snížení tlaku vede k výrazné redukci výskytu
CMP (např. ve studii PROGRESS snížení TK o 9,0/4,0mmHg vedlo ke snížení výskytu CMP o 28 %).
2.
Léčba dyslipidemie
vede ke snížení rizika CMP v rámci sekundární prevence. U pacientů
po prodělané CMP nebo TIA redukoval ve studii SPARCL atorvastatin výskyt rekurentní CMP
o 16 %. 3. U
nekardioembolizační CMP
je v sekundární prevenci doporučena
antiagregační
léčba
,
tj. kombinace dipiridamol + ASA nebo samotný clopidogrel. 4.
Fibrilace síní
je příčinou
16 % všech ischemických CMP, z nich u většiny se nachází trombus v oušku levé síně. Základním
lékem je
warfarin
, který ovšem užívá pouze polovina indikovaných pacientů. V optimálním te-
rapeutickém rozmezí s INR 2,0–3,0 se nachází v praxi méně než 50 % pacientů. Pokud je doba,
po kterou je pacientovo INR 2,0–3,0 při opakovaných měřeních pod 60 %, výrazně stoupá
jeho mortalita. Mezi nové preparáty, které zajistí konstantnější antitrombotický účinek, patří
inhibitor trombinu
dabigatran
a inhibitory faktoru Xa
rivaroxaban
a
apixaban
. Tyto látky
ve srovnání s warfarinem redukují četnost CMP a systémových embolizací, rovněž výrazně
redukují četnost intrakraniálního krvácení. Nová perorální antikoagulancia nabízejí ve srovnání
s warfarinem lepší účinnost, bezpečnost a pohodlí pro pacienta. U pacientů s fibrilací síní,
kde nelze v rámci prevence embolizační CMP antikoagulační léčbu použít, je další možností
katetrizační uzávěr ouška levé síně
okludérem, nejčastěji typu
Watchman
nebo
Amplatzer
Cardiac Plug
. Tím je eliminována možnost tvorby trombů v oušku levé síně a snižení rizika
CMP i bez antikoagulační léčby.
