A14
VII. kongres Praktického lékárenství
|
17.–18. 5. 2013
Abstrakta
Poznámky
Klinické studie sledující vliv léčby inkretiny nepřinesly žádné informace o možném nepříznivém
vlivu na kardiovaskulární mortalitu a morbiditu. Naopak se zdá, že by léčba mohla tyto důležité
parametry zlepšovat. Aktuálně probíhající prospektivní klinické studie by měly již brzy tento
předpoklad potvrdit.
Denosumab u osteoporózy
prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.
III. interní klinika – nefrologická, revmatologická, endokrinologická
FN a LF UP Olomouc
Osteoporóza je nejčastější metabolické onemocnění skeletu charakterizované snížením
mechanické odolnosti kosti s predispozicí jedince ke zvýšenému riziku zlomenin. Postihuje 7–8%
obyvatel, osteoporotická zlomenina hrozí každé 3. ženě a každému 6. muži ve věku nad 50 let,
až 20% pacientů na následky osteoporotických zlomenin umírá a 30% se stává nesoběstačnými.
Osteoporóza se stává významným zdravotním i sociálním problémem. Jak ukazují data ze studie
FIT, osteoporotická fraktura výrazně zvyšuje roční mortalitu postižených žen, zlomenina proximál-
ního femuru je spojena s relativním rizikem (RR) úmrtí 6,7, vertebrální fraktury pak dokonce s RR
8,6. U postmenopauzálních žen s osteoporózou by měla být zvážena farmakoterapie. Zvláštní
pozornost je třeba věnovat ženám s anamnézou nedávné zlomeniny, včetně fraktury krčku fe-
muru. Léky užívané při léčbě osteoporózy lze schematicky rozdělit do dvou skupin, na přípravky
snižující resorpci a přípravky zvyšující kostní novotvorbu. Novější alternativní rozdělení přípravků
vyděluje čtyři skupiny léků
n
Léky „odstraňující“ příčinu
§
Estrogeny s nebo bez gestagenů
§
Tibolon
§
Selektivní modulátory estrogenních receptorů (SERM) – Raloxifen, Bazedoxifen
n
Přípravky chemicky blokující kostní metabolizmus
§
Bisfosfonáty (Alendronát, Risedronát, Ibandronát, Zolendronát)
n
Stimulátory či inhibitory buněčné aktivace
§
PTH a jeho deriváty, stroncium ranelát, kalcitonin
n
Přípravky zasahující do mezibuněčných regulací
§
Denosumab
Denosumab je plně humánní monoklonální protilátka, která s vysokou afinitou cílí RANK
ligand a zabraňuje formaci osteoklastů, inhibuje jejich funkci a zkracuje jejich přežívání. Jedná
se o velmi silný antiresorpční lék inhibující činnost osteoklastů. Klinické studie II. a III. fáze
prokázaly vliv denosumabu na zvýšení kostní denzity ve sledovaných oblastech a redukci
rizika vertebrálních i nevertebrálních fraktur a fraktur proximálního femuru a předloktí. Efekt
denosumabu byl rovněž srovnáván s aktivním komparátorem alendronátem. Byl rovněž stu-
dován vliv denosumabu na různé parametry kvality kosti, jako je histomorfometrie, analýza
struktur kyčle, metoda FEA (finite element analysis). Výsledky potvrdily efekt denosumabu jak
v oblastech s převažující trámčitou, tak kompaktní kostí se signifikantním zlepšením pevnosti
ve všech sledovaných oblastech.
Geriatrie
předsedající MUDr. Zdeněk Záboj
sobota/18. května 2013/9.00–10.20 hod.
Úskalí diagnostiky a léčba deprese u seniorů
MUDr. Anežka Ticháčková
Klinika psychiatrie FN a LF UP Olomouc
Deprese ve stáří jedince výrazně hendikepuje. Depresi a demenci však nesmíme považovat
za přirozenou součást stárnutí. Symptomy mají tendenci se v průběhu času měnit, jsou často
subsyndromální, probíhají velmi atypicky a nemusí odpovídat diagnostickým kritériím deprese dle
MKN 10. Senioři o nich nehovoří, příznaky deprese bagatelizují, a proto sami odbornou pomoc ne-