A10
VII. kongres Praktického lékárenství
|
17.–18. 5. 2013
Abstrakta
Poznámky
Kontroverze
Homeopatie
pátek/17. května 2013/13.00–14.10 hod.
Religiózní podstata homeopatie
PharmDr. Aleš Franc, Ph.D.
Ústav technologie leků, Farmaceutická fakulta VFU, Brno
Ačkoliv se homeopatie snaží zařadit mezi klasické vědní disciplíny, její podstata je religiózní. Ostatně
homeopaté celého světa, ať již pocházejí z kterékoliv školy, se v tomto bodě shodují. Zakladatel ho-
meopatie Samuel Hahnemann (1775–1843) ve svém stěžejnímdíle „Organon racionální léčby“ uvedl,
že mu homeopatii zjevil samotný bůh a homeopatii označil za „spásnou pravdu“. Ten, kdo ji používá,
podle něho „přímo navazuje na božství, na stvořitele světa“. Klasická medicína pro něho ve spojení
s homeopatií byla „zločinnou zradou božské homeopatie“. Hahnemann byl zakotven ve východním
náboženství, vymezoval se proti judeo-křesťanskému světonázoru a zastával gnostickou kosmolo-
gii. Podle gnostických představ je vše hmotné zlé, zatímco vše duchovní je zpravidla dobré. Proto
i diagnostika, léčba i samotná příprava léku má duchovní povahu. Všechny základní homeopatické
principy lze reflektovat jako duchovní nauky, které jsou dnes vtěleny do lékařské a odborné termino-
logie. Homeopatie totiž vychází z víry, že živý organizmus je ovládán duchovní životní silou, která je
zodpovědná za život organizmu a řídí i jeho hmotné tělo. Její narušení se v těle projeví jako nemoc.
K narušení životní síly dochází tzv. „miasmaty“ – znečištěními, která jsou opět původu duchovního.
Hahnemann věřil v existenci tří miasmat: vnitřního syfilis, vnitřního svrabu a vnitřní kapavky, od kterých
se odvíjejí všechny choroby ostatní. Homeopatické přípravky se pak vyrábějí opakovanýmmnohoná-
sobným ředěním výchozích látek a za nejúčinnější jsou považovány koncentrace, které již neobsahují
ani jednu molekulu výchozí, „účinné“ látky. Duchovní účinek substance zde již není rušen hmotou
a může tak přímo působit na „životní sílu“ člověka. Léčivá látka se do konečné koncentrace ředí. Tato
látka se přidá k ředidlu (nejčastěji k vodě či zředěnému lihu) v poměru buď 1 :9 (značí se jako D1) nebo
1 :99 (značí se C1). Třepání při potenciaci se nazývá dynamizace a z látky se tak uvolňuje její „duchovní
esence“, která je v nedynamizovaném stavu „svázána hmotou“. Léčivo od určitého ředění (D24 resp.
C12) již statisticky neobsahuje ani jedinou molekulu výchozí látky. Homeopatičtí pacienti jsou dle
svých dispozic rozděleni do několika typů (konstitucí) majících původ ve Zvěrokruhu. Každé konsti-
tuci pak odpovídá určitá homeopatická substance, na kterou tento typ nejlépe reaguje při léčbě. Při
popisu účinku homeopatik si mnozí homeopati vypomáhají například principy buddhismu, astrologie
a alchymie. Ostatně právě alchymistická praxe se snažila vydobýt duchovní kvintesenci z hmotného
zajetí a ve své terapii již dávno před Hahnemannem používala některé principy homeopatie. Tyto
principy nikdy nebyly vědecky potvrzeny.
Varia
pátek/17. května 2013/14.10–15.00 hod.
Nové trendy v elektronizaci zdravotnictví
doc. Ing. Josefa Kokeš, CSc.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha
Přednáška posluchače postaví před dvě vize nových technologií. Nejedná se o nové produkty či
cesty, u kterých by bylo zřejmé, že se v nejbližších letech začnou používat. Naopak, jedná se jen o vize,
o odhady cest, kterými se v blízké budoucnosti může IT ve zdravotnictví ubírat. Může, ale nemusí.
První vizí je virtualizace. Na základě ekonomických argumentů bude ukázáno, v čem a jak
by byla virtualizace výhodná a jak by to zlepšilo kvalitu lékárenských programů. Prezentace je
bohatě doprovázena obrázky a je koncipována natolik jednoduše, aby principy byly srozumitelné
i úplnému laikovi. V závěru jsou zhodnoceny přínosy a slabiny virtualizace. Prezentační materiál
(slajdy v PowerPoint) je rozsáhlejší, aby si odborní posluchači mohli virtualizační technologii sami
vyzkoušet, popřípadě nainstalovat na svá PC. Ovšem přednáška z těchto materiálů použije jen
